Po čase zase v Polsku. Sice jen asi kilometr od státní schengenské hranice s českým 
mobilním signálem, avšak s polskými pivními značkami v potravinářských obchodech.
Kdybych zajel o něco dále, dorazil bych do obřího supermarketu, kde lze sehnat i mnohé polské minipivovarské značky a dokonce i piva z Litvy. V malém potravinářském krámku takový výběr zdaleka nemají, nicméně pokouším se najít nějaký poutavý lahváček.
Světlý ležák Kasztelan z pivovaru Sierpc by podle obsahu alkoholu 5,6% už snad mohl být nazýván speciálem. Nevím však nic o jeho stupni prokvašení a navíc si myslím, že v PL se používá škála plato ještě řidčeji než u nás. Nejvíce mne na onom lahváči zaujalo, že je nepasterovaný. Kasztelan příjemně voní už při otevření. Taková nevtíravá hořká vůně s kváskem v pozadí. Podobný zážitek připraví svému konzumentovi i při napití. Nejsilnější asociace je na české značky 80. let. Poctivé hutné a zemité pivo bez doplňujících chuťových serepetiček. Takový mok se pije plnými doušky a moc se o něm nepřemýšlí. Srovná vám žaludeční šťávy, stabilizuje vitální princip, při větším vypitém množství samozřejmě spolehlivě opije. Myslím, že tady to polští pivní soudruzi vzali za ten správný konec.
Další nepastér je z pivovaru Tychy, který byl založený již roku 1629 a v předchozí dekádě se stal známým především proto, že se v něm vařil jihoafrický Pilner Urquell. Kde jsou všechny ty kecy, že zejména díky unikátnímu složení plzeňské vody toto pivo nelze vyrobit nikde jinde na světě! V browaru Tychy to dokázali, a věřím, že to při tehdejší upadající kvalitě Prazdroje ani nikdo nepoznal. Lahváč z Tych (z Tycheho) je pitný, avšak o poznání méně hořký než ten ze Sierpcu a řadí se u mne v polský průměr.
V Ratiboři jsou pivovary dva. Ovšem před pár lety byla situace mnohem beznadějnější. To se na čas přestalo v tomto městě pivo vařit úplně. Naštěstí zakrátko vznikl minipivovar a brzy nato obnovil provoz i střední pivovar městský. Z historie vím, že ratibořské pivo se někdy v letech kolem 1. světové války točilo v tradiční knajpě v Hošťálkovicích. Bohužel, pivo je tentokrát pasterované. Na první srk skoro žádná chuť. Jen úzce spektrální stěna, která vás nepustí dál. Zde je hořkost ještě o poznání nižší nežli u předchozího vzorku. Hledám v seznamu ingrediencí zmínku o cukru, avšak nenacházím. Až při několikerém loku na plnou hubu se objeví náznak jakési latentní příchuti, která je koneckonců docela příjemná. Tuším však, že kdybych zkonzumoval onoho moku více, tento objev by se opět postupně vytratil.
Polsko je pivně úspěšně se rozvíjející země. Síť pivovarů houstne, konají se prý bohatě zásobené pivní festivaly a malé pivovárky plní vedle sudů pivo výhradně do skla. Je dobré mít takového severního souseda.
Z polských piv jsem ochutnal Karpackie super mocne jasne piwo s 9% alkoholu. Pivo bylo hořké a hodně alkoholové. Ta pachuť alkoholu to pivo docela kazila, ale chutnalo mi víc, než zahraniční piva od Slovanů na západ… Německý Karlskrone byl opravdu planý, stejně tak plané bylo italské pivo Peroni, stejně tak plané bylo anglické pivo New Castle Brown Ale… všecko plané a nechutné. Díval jsem se na jednu recenzi, kde cizinci neměli moc rádi Prazdroj, protože je na ně moc hořký, asi to bude tak, že na západě nejsou zvyklí na hořká piva. Prazdroj však není moc hořký, je spíš sladko-hořký. Radegast je jistě hořký více, ale mi jde o český pivovarnický um, takže přidám i sokolovský pivovar Permon, který vaří nefiltrovaná a nepasterizovaná piva a vyniká v alech: Permon Hopper 15° (který je asi pětkrát víc hořký než Prazdroj), Permon Sherpa 16°, Double IPA 17°, Zaříkávač chmele 17,5°… TOTO jsou české skvosty a nejen ony. Samozřejmě samé Pale Ale, ale toto se českým pivovarům daří. Třeba Matuška dělá skvělá piva. Tyto pivovary se nebojí použít také americké chmele (třeba Apollo), australské chmele (Galaxy) i jiné. Není to jen o světoznámém žateckém poloraném červeňáku, na němž staví jak Prazdroj, tak Radegast, nebo třeba Budvar. Mimochodem, ochtunal jsem také dánský Faxe a ten byl MIZERNĚ naalkohovaný až moc, že se to nedalo vypít…. Jinak na světě mají rádi Portery a Stouty (Angličané, Rusové, ale také třeba Lotyši, s jedním takovým Lotyšem se znám osobně). A další česká legenda je Pardubický Porter, který je o ,,zhurba“ 50 let mladší než Prazdroj, takže se vlastně také jedná o českou legendu z doby Rakouska! Tento porter baltického typu je opravdu vynikající a chutná i cizincům, kteří jsou na své portery zvyklí, naopak Češi černá piva moc nepijí, a tak holdují zpravidla pilsnerům českého typu. Ano, českého. Heineken i Stella Artois, Holandsko a Belgie, oboje pilsnery a oboje hnusy…. Jako možná, že v Holandsku mají něco lepšího, ale Heineken prodávaný v ČR je vyroben pivovarem v Maďarsku, takže Bohu žel… Minulý rok jsem byl na dovolené po Slezsku a navštívil jsem oba pivovary v Karviné, ten městský, i ten knížecí. Chutnal mi právě v tom knížectím medový Larische. Jinak jako další dobrý pivovar je pivovar slezské rodiny Bernardů a mimochodem Radegast je také na území Slezska a odtud též bere vodu pro své pivo (vodní nádrž Morávka na Těšínsku. A jen tak pro zajímavost, sochu Radegasta nemusíte hledat pouze na Radhošti, nýbrž také v pražské ZOO. Ano, autor Albín Polášek zhotovil Radegasty dva originály). Abych také nezapomněl, když už jsme u toho slezského piva, tak Tychy i Ratiboř jsou vlastně slezská města. Pokud porovnáváme české, moravské a slezské, měli bychom si pro polské měřítko kvality zvolit jiná města. Jinak ještě bych přidal do českého pivovarnictví také pivovice. Ano, pivní brandy by se dalo říct, destiláty z piva. Mohl jsem ochutnat pivovici z LO´Ru z Nezvěstic, pivovici z Pardubického Portera, kterou vyrábí Jelínek, pivovici z rodinného lihovaru v Poněšicích, a také pivovici z kroměřížského piva Maxmilián. Je to něco jiného než slivovice, je to kořalka z piva.
Pamatuji si, jak kdysi před snad 15 lety Permon začínal v nějaké vesnici, která se jmenovala Lomnice u Sokolova. Už tenkrát měli jeho majitelé smělé plány, které se jim bohudík plní.
Před rokem jsem v polském obchůdku kupoval (hlavně kvůli krásným etiketám) lahváče Pražubra a Žubra….no a taktéž Kasztelan niepaster a Kasztelan pšenici. Většina českých konzumentů průmyslově vyráběných a pasterizovaných lahvounů pravděpodobně nad polským pivem ohrne nos. Ale tak ,jak jsem se nedávno šklebil při požití světlého výčepního Kozla….,tak jsem se u Kasztelanu určitě neksichtil
Kastelánek byl prostě lepší než “ poctivé pivo od Kozla „. René Costache