V sobotu 6. června kolem 15 hodin se k hlučínskému jezeru pomalu slézaly skupinky pivařů. Začínal druhý den Hlučínských pivních slavností.

25 korun vstupného byla vskutku jen symbolická částka. Hned zkraje se bylo nutno zorientovat v prostoru. Areál jezera je velký a stánků bylo poměrně málo. Začal jsem třetinkou jedenáctky Max, která se čepovala pod hlavičkou Opavského Zlatovaru, o kterém výčepní přesvědčeně tvrdili, že se vyrábí v Opavě. Ještě nedávmo bylo možno okusit Zlatovar z produkce Uherského Brodu, nyní však začala kampaň Jak chutná Opava, tak mne opravdu zajímá, co se s onou, pro mne celý život blízkou značkou děje.

Skřečoňský 11°světlý Žabák byl solidní, chyběla mi však výraznější hořkost nebo prostě nějaký „rukopis“ sládka. Chystal jsem se i na polotmavou 13°, ale na tu jsem nakonec zapomněl. Vynechal jsem Qáska (piji ho denně) a Hukvaldy (piji je často), z Kozlovic na mne zbylo už jen pivo tmavé. Příliš hodně karamelu. Rohan a Franz vsadili na piva ochucená. Medový ležák z Rohova i jeho ořechový speciál byla piva nápaditá se svou nezaměnitelnou „rohovskou“ základní chutí. Světlá 12°od Franze byla poměrně fádní, mnohem zajímavější bylo pivo mandlové. V Hlučíně se též konala světová premiéra piva melounového. Stačily mi však dva hlty abych se ujistil, že nemám zájem o větší konzumaci onoho moku kde se kombinuje světlé pivo s melounovým extraktem.

Nejchutnějším pivem festivalu byly pro mne výrobky přespolního pivovaru z Nové Paky. Ať už výčepní 11°(?), 12°ležák nebo pivo polotmavé měly v sobě svou naprosto charakteristickou „novopackou“ příchuť. Zpočátku trochu indulona, která ovšem rychle přechází do nádherné pivovarnické „hlíny“. Ani Nová Paka není příliš hořká, ale ta chuť opravdu stojí za to. Z její nabídky jsem vynechal pouze pivo třešňové.

Na závěr přínosného pivního odpoledne jsem ještě okusil půllitr piva žitného, které vyrábí českobudějovický Samson (Měšťanský pivovar – Budweiser Bier). V žitňáku byla však více cítit zřejmě dominantní pšenice, která se prezentovala charakteristickou banánovou ovocností a mok byl zřejmě zásluhou žita ještě více nakyslý. Vzpomněl jsem si na přerovského žitného Negra, kterého už jsem dlouho nepil. Napadlo mne jestli jej náhodou nezakázali vyrábět. V našem kocourkově je možné všechno.

Organizačně byla akce dobře zvládnutá, vedle piva se točilo i nealko, prodávalo víno a nechyběly ani stánky s jídlem. V hudebním programu zase stejně jako loni zářila dívčí bigbítová kapela Kapriola. Navzdory meteorologům vyšlo i počasí, tak si myslím, že akce může být hodnocena jako celkem zdařilá.

Nashledanou napřesrok!