Po roce opět v Budějicích – 1

Obyvatelé Českých Budějovic jsou notoricky známí, že název svého města zkracují na Budějice. Kdybychom to udělali my Ostraváci asi by se nám Ostrava (Ova) pletla s Opavou (Ova).

Brno by bylo takřka nesrozumitelné Bo, podobně Praha Pa a Cheb je lepší ani nevzpomínat.

Už loni byl z Tábora do Budějic přeložen mezinárodní pivní festival Pivní Pečeť, nicméně slyšel jsem, že město Tábor si nějaký ten trucfestiválek, nejspíš v mnohem menším měřítku podrželo.

Tentokrát jsem do ČB odjížděl poměrně zdravotně indisponovaný. Vleklá respirační choroba narušila můj vitální princip a s tím i potřebnou nutkavou chuť na pivo, na druhé straně však mé senzorické a degustační schopnosti nebyly nikterak omezené, takže zvítězil pocit zodpovědnosti. Do haly T1 na budějickém výstavišti jsem dorazil krátce po jejím zpřístupnění veřejnosti krátce po 15. hodině. Nejdříve bylo nutné zmapovat terén. Údajně mít své stánky na ploše pavilonu T1 něco přes 50 pivovarů. Bylo nutno stanovit si priority:

1. Naprostou přednost mají české pivovary, které doposud neznám, nebo znám, ale jejich produkty jsem ještě neměl příležitost okusit.

2. Následují pivovary, které znám, které jsou pro mne zajímavé, avšak jejich produkty jsou v regionu mého bydliště dosti vzácné, takže kontrolní degustace je nezbytná.

3. Pivovary pro mne nové – zahraniční.

4. Vše ostatní – zejména však výrobci kvalitního piva.

 

Bohužel, v letošním roce v ČB pro mne nic moc nového nebylo. Naopak to vypadalo, že nějaký nový minipivovar ani nepoznám. Proto jsem nejdříve zamířil ke stánku Společnosti přátel piva (SPP), která na tomto festivalu nabízí na několika pípách moky z nejrůznějších, často celkem exotických provozoven. Vida, Ruprenz! Toto pivo z Uhříňovic na Vysočině mám rád, avšak jsem zkušeným výčepním varován, že to je černá 19°, která se spíše hodí až na závěr prodegustovaného večera. Takže nakonec vítězí jako první pivo akce slavičínský Horehleď. Bezkonkurenčně optimistický a vitální název tohoto chutného ležáku nikdo extra nevymyslel. Jmenuje se tak lokální sládek. Ačkoliv jsem své působení v ČB bral jako převážně ležákovou záležitost, jako druhý kus jsem si da Muflonl Red Ale  z pivovaru Kunratice.Hořké, ejlovsky aromatické, leč vkusné. Spokojenost.

Novinkou promne byl minipivovar v Jílovicích. Ptám se mladého výčepního, kde se Jílovice nalézají. Prý kousek od Borovan. O jejich lokalitě mám vědomosti asi jako o umístění Jílovic. Snažím se dopátrat nějakého přiblížení. Takže víte, kde jsou Trhové Sviny? Moc ne, ale v roce 1974 jsem dostal jako dárek na vánoce tenkrát velice populární autodráhu, která se údajně v TS vyráběla. Světlá nefiltrovaná 11°, která loni vyhrála nějakou místní pivní soutěž je pitná, avšak žádný zázrak. Desítka z Popelína je standardní, ale chybí mi atmosféra dědinské knajpy, která toto pivo vaří pro lokální štamgasty ve svém sklepě a otevírá až v 16.020 (pondělí zavírací den).

Název Helf jsem doposud neznal, zejména v asociaci s názvem obce Osek nad Bečvou.

Jaká je spojitost s někdejším Osečanem, který jsem ještě pil pár měsíců zpátky v Bratislavě? Vlastně žádná. Jedná se o nový minipivovar, který však samozřejmě převzal beze zbytku původní technologii. V Osečanu vše fungovalo na hraně a byla zřejmě jen otázka času, kdy to  skončí. Helf má něco společného s Helfštýnem a nejspíše i s jeho tradicí starých řemesel – zejména s uměleckým a možná i normálním kovářstvím. Jedno pivo se jmenuje přímo Kovář, další jako řecký bůh ohně Hefaistos. Jedenáctka ležák dobrá, štědře chmelená. Mnoho štěstí pod novým managementem!

Dvanáctka z pivovaru Znojmo (myslím, že je to Městský pivovar) mi moc nelahodila. Avšak byla určitě lepší než to, co tam vařilo v 80. letech. Na každých pivních slavnostech musím prožít alespoň jeden konflikt, abych se ubezpečil, že přirozenost mezilidských vztahů doposud funguje. Pivovary u stánků nabízely své pivo buďto točené do přineseného vlastního skla, do plastových pohárků nebo do značkových sklenic s logem, kde se platila záloha kolem 100 Kč za kus. Využíval jsem povětšinou třetí možnosti. Stánek pivovárku Zíchovec byl umístěn blízko pódia, na kterém zrovna probíhal koncert ženské kapely Schovanky. Mladí výčepní mi nejprve nechtěli zapůjčit skleničku na zálohu, posléze mi tuto alternativu umožnili. Po vypití nefiltrované 12°(žádný zázrak) jsem chtěl v dobré víře sklenku vrátit, avšak personál mi tvrdil, že jsem si dotyčné sklo za 80 Kč zakoupil. Jejich vysvětlování při mé údajné koupi nejspíš zaniklo v šumu houslového sóla schovankovské důchodkyně. Hodlal jsem jít do sporu, avšak logo na vkusné třetinkové skleničce se mi zalíbilo, takže jsem kolbiště opustil s vědomím remízy.

Jedním z nejchutnějších vzorků byl 12°ležák Haštal ze Želivi. Výživné, chutné, osobité. Podnik funguje už asi 15 let, ne vždy byly výsledky jeho vaření pozitivní, teď je však, myslím na té správné cestě. Jako studená sprcha po Haštalovi působil stejně stupňovitý ležák Lyer z Modravy. Marně jsem hledal chuť….Poté 11°Kněžínek mi opět chutnal trochu jako Únětice, které bohužel na akci chyběly.

Na festivalu se prezentoval i pražský podnik Pivní mozaika. Nabízeli piva ze Slavkova, mezi nimiž nechyběl ani samospádový Bock z dřevěného soudku. Hutný mok s celými 6,5% alkoholu oblažil i potěšil. Jsem hrdý na to, že v rodišti mé matky vznikl tak kvalitní pivovar!

Ještě pár vzorků a je čas na závěrečný schlaftrunk: Konečně došla řada na supersilného Ruprenze. Tmavý plnotučný mok mi i po zhruba 13 třetinkách neskutečně jede. Cítím v něm pozoruhodnou dvousložkovost. Na jedné straně hustotu a další atributy charakteristické pro imperial portery, skoro ve stejné chuťové fázi vystupují do popředí svěží alikvoty čehosi, co mi připomíná mátu nebo lékořici.

Dobrou noc.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>