Od brezna jsem v Bavorsku nebyl, takze jsem se na jeho opetovnou navstevu velice tesil.
Passaau je pekne mesto, ovsem mistni pivo bohuzel nic moc. Hacklberg se mi zda takrka nepitelny, Innstadt neni o moc lepsi, nejpitelnejsi je nakonec snad Passauer Lowenbrau. Priste si ho dam v nefiltrovane verzi. Skoda, ze uz nevari pivo v tradicni byvale pivovarske hospode Peschl.
V Norimberku jsem byl podruhe a opet jsem si vybral velmi spatne pocasi. Oproti me posledni navsteve presne pred rokem jsem vsak jiz vedel, kde se mistni dva {pouhe] minipivovary nachazeji. Barfusser je krasna podzemni restaurace s gotickymi architektonickymi prvky, avsak docela kycovite vyzdobena. Nicmene svetla dvanactka slusna, rekl bych az prilis chlebovita s dlouhatanskym kvaskovym doznivanim. A wursty neprekonatelne. Sama vune a sama chut.
V Altstadthofu jsem byl tentokrat ponekud zklaman. Maly, utulny vycep byl skoro plne obsazen, coz dodavalo podniku peknou atmosferu „hucaku“. Svetle pivo bylo chutove zajimavejsi a rovnez horcejsi nez li v Barfusseru, zdalo se mi vsak dosti teple. Pak jsem si vsiml, ze hospodske pivo docela penilo a tak jej nekdy prelevala ze sklenice do sklenice. Docela nechutne. A to navic v Bavorsku! Jeste jedno polotmave {rotbier] a jdu.
Naproti jsem videl hospodu, ktere jsem si vloni nevsiml. Nabizela nekolik druhu nekonvencnich piv. Nektera piva se tam snad i dokonce varila, ale kloudnou informaci jsem nedostal ani z napojoveho listku, ani jsem ji nevypacil z neprijemne se tvarici hostinske. Jeden keller bier a jedno polotmave. Pitne, ale nic mimoradneho.
Na hlavnim norimberskem namesti, na kterem zrovna probihaly tradicni vanocni trhy jsem jeste navstivil pivnici se znackou Shalter Brau. Pivo pilsnerovskeho typu a lokal spise restauracni nezli hospodsky. Sklenicky 0,4 l na stopce. Povestnou bavorskou knajpu s macatymi servirkami roznasejicimi tuplaky mam asi sanci videt dnes jen na Oktoberfestu v Mnichove. Jiz jsem miril k tramvaji, kdyz jsem zahledl pro mne nezname logo pivovaru Nikl Brau. Takze jeden kvasnicak. Sedel jsem u stanku venku, coz v prosinci nebyva prilis obvykle. Pivo ale chutnalo, tak jsem si dal jeste jeden kousek s lakonickym nazvem REH. Zda se to skoro neuveritelne, ale toto mesto se znamou nacistickou tradici mne pivne inspirovalo a ja v nem vypil plnych 9 kusu.
V Regensburgu muj zamilovany podnik Kneitinger nezklamal. Svetly lezak neprilis horky, ale prijemne vonavy. Mozna tak podobne kdysi chutnal zatecky Lucan. Alespon svym charakterem. Cerne se mi tentokrat zdalo mene prazene, nicmene atmosfera onoho santanu je uchvatna. Uz se tesim na zitrek!