Takto kdysi před 30 lety označovali tehdejší pivaři třeba dvanáctku z Opavského Zlatovaru. Kdo ji zná, ten ji nepije. Dnes však máme piva, která si svou kvalitou a zejména pověstí toto nezironizované označení zaslouží.

Již pár let působí na naší minipivovarské scéně podnik Matuška z Broum poblíž Berouna. Bývalý sládek ze strahovského pivovaru začal pivo komerčně vařit přímo na svém pozemku.

První, co mne na Matuškově pivu před zhruba 4 lety zaujalo byla cena. Točený půllitr za bezmála 50 Kč se mi zdál dosti drahý.  Avšak inflace v našem státě meziročně roste a také broumský pivovárek zdražuje. Dnes Matuška vyrábí celou řádku nejrůznějších piv a pivních speciálů a stává se v naší zemi legendou. Údajně dodává svá piva na různá ministerstva i samotný Pražský Hrad a má spoustu fanoušků. I v naší specifické Ostravě, kde hlučící většina stále preferuje Ostravar a Radegast a za největší takřka sváteční pochoutku považuje Pilsner Urquell je po Matuškovi poptávka. V pivotéce Pivovarského domu Ostrava většinou nemíváme problém speciály z Broum i za značně navýšenou cenu prodat. Kupují jej zejména mladí pivní znalci v zácviku a musím říci, že mají vkus.

Naposledy se mi pod jazyk dostala Matuškova pšenice. Byl jsem zvědavý, neboť pšeničné pivo mám docela rád a jsem schopen rozpoznat rozdíly v chuti i kvalitě jednotlivých značek. Matuška mi dal 100% to, co si představuji pod pojmem „pšeničné“ Vidím kolem sebe zlatavé lány výživné obilniny a mých rtů se dotýká osvěžující tekutina nerozdělitelně spjatá s všemocnou přírodou. A opět – jako bych slyšel libozvučné akordy vlastenecké hudby Bohuslava Martinů (nevím, co s tím mám, ale nemohu si pomoct). V Matuškově pšeničňáku nerazí koriandr či pomerančová kůra ani z něj neční nepřístojně banán či jiné ovoce. Nejvíce cítím zrno a ani to není naštěstí ječné, ačkoliv tato plodina se v onom pivu rovněž vyskytuje. Mohl bych sice říct, že mne v tomto moku nic nepřekvapuje, ale to bych lhal. Překvapuje mne jeho dokonalost. Všechno tak jak má být, ale navíc náležitě potuplované a zesílené. Doporučuji.

Asi už se toho nezbavím, ale kdykoliv přijdu do styku s pivem Matuška, vybaví se mi jeho starší jmenovec Waldemar v kovbojském klobouku s písní: „Jó třešně zrály….“