Korsika je velmi zajímavý ostrov.
Dostal jsem se tam jen jednou a to pouze na jeden den.
Samozřejmě, že mne primárně zajímalo pivo. V místním baru jsem si dal jedno předražené točené a šel jsem se projít po hlavním městě, které se jmenuje Ajaccio.
Nejslavnějším občanem tohoto francouzského ostrova je dodnes Napoleon Bonaparte. Slavný vojevůdce a politik, který zklamal mnoho svobodomyslných lidí, když se nechal roku 1804 jmenovat císařem. Údajně si rozmyslel svůj záměr i samotný L.van Beethoven, který původně chtěl svou 3. symfonii Eroica věnovat „památce velkého člověka“.
Vedle francouzštiny se na ostrově hovoří ještě italsky a „korsicky“, což je směs francouzštiny a italštiny. Vzhledem k poloze ostrova docela pochopitelné.
V období mé návštěvy se prý na Korsice chystaly jakési teroristické akce separatistů.
V roce 2017 však politická strana, která podporuje autonomii ostrova získala v legálních volbách více než 56% a stala se tak vůdčí silou regionu. Jedním z jejích cílů je povýšit korsičtinu na oficiální jazyk.
Tenkrát měl můj kolega z kapely větší štěstí, neboť jej vzali jeho známí na projížďku ostrovem a mimo jiné navštívili i nejvyšší místní horu, která je vysoká přes 2700 metrů a na jejím vrcholu leží po většinu roku sníh.
A jaké je korsické pivo?
Lokální pivovar nese název Furiani a jeho produkty se jmenují Pietra. Pivko celkem průměrné, speciálem firmy je však pivo kaštanové.
Na ostrově je kaštan velmi rozšířenou dřevinou, takže o suroviny není nouze.
Kaštanová Pietra má vyšší říz, zlatohnědou barvu a charakteristickou oříškově – kaštanovou příchuť. Nejedná se tak o tuctový průmyslový mok a rozhodně stojí za to jej ochutnat.
Myslím, že návštěva Korsiky má určitě smysl. Není to daleko, i když ceny piva tam rozhodně budou dost vysoké.
Syn tam byl kdysi na praxi v hotelu. A když se vrátil, tak mi bednu lahváčů přivezl. Dalo se to pít, akorát ta francouzská míra, láhev 0.25 l.