Dna – arthritis urika (nezaměňovat s genetickým kódem DNA) je metabolická, částečně i dědičná choroba, která vzniká při nedostatku jistého trávícího enzymu v organismu a tím zvýšené koncentraci tzv. purinů, které produkují nadměrné množství kyseliny močové městnající se zejména v kloubech končetin. Tato nemoc není typicky civilizační – trpěli jí už v hluboké historii zejména majetné osoby, které si mohly dopřát ve vysoké míře maso a alkohol.

V dnešní době hojnosti (jen asi 80% naší populace chronicky reptá) jsou podmínky ke vzniku dny více než ideální. Levné a lehce dostupné maso a alkohol jako živina a společenský nápoj. Dle výzkumů prý kyselinu močovou nejvíce vytvářejí vnitřnosti, uzeniny, pivo a červené víno. Doporučená dieta při akutní fázi tohoto neduhu vylučuje z jídelníčku krom těchto potravin též luštěniny, obilniny, celozrnné pečivo, tučnější mléčné výrobky, většinu zeleniny, čaj, kávu a kakao. Pacient se dnou tzv. podagrista nebo chirogrista by měl do konce života konzumovat pouze odvary z bylin, neslazené ovocné šťávy (kromě brusinkové), vybrané druhy tropického ovoce a asketické menu si může jednou za čas zpestřit vařeným bramborem omaštěným olivovým olejem lisovaným za studena. Brrr. Být diabetikem nebo pacientem po operaci žaludku je ve srovnání s tím jasná výhra! Jaká je pravděpodobnost, že onemocníte dnou právě vy? Touto nepříjemnou chorobou trpí u nás asi 10% populace – převážně muži. I mých pár známých jsem v poslední době viděl kulhat a naříkat. Nu co. Zhýralý život musí přinášet své oběti.

Jak dnu léčit? Asi nějakými prášky a lehkou úpravou jídelníčku. Určitě nedoporučuji radikální změnu. Náhlý nedostatek živočišných tuků nebo piva by mohl vést k šoku a kolapsu organismu. Probíhá-li akutní fáze choroby, je třeba nasadit rozumnou dietu. Pít spíše víno bílé, domácí destiláty a nevyhýbat se ani vodě či odstředěnému mléku (fuj). Dostane-li se nemoc do klidového stádia, můžeme si opět uměřeně dopřávat.Zejména poctivého přírodního piva. Asymptomatické období prý trvá 6 měsíců až dva roky. To už se stačí něco zkonzumovat! Nejhorší je fáze tofózní, kdy organismus sužují tzv. tofy. V té době je zakázáno jíst to-fu.

Kolega Karel trpí rovněž podagrou a zrovna absolvoval několikadenní záchvat. Žehral na dietu při které si nemůže dovolit skoro nic. „Již mám plné zuby kopřivových odvarů“, svěřil se mi, „včera jsem to nevydržel a po čase jsem vypil čtyři piva!“ Při dotazu na značku přiznal, že se jednalo o Radegast. Holt komu není rady, tomu je podagry!

Ve Frýdku-Místku mne překvapil jiný známý, který odmítl jít se mnou na pivo s výmluvou, že je nemocen.Zeptal jsem se na dnu. „Tu mám taky“, odpověděl. Jak jinak. „Ale navíc mám celiákii, čili alergii na lepek“. Na otázku jak na to přišel mi sdělil, že nedávno po pivu celý otekl. S přihlédnutím k jeho oblíbené značce se tomu ani nedivím. Přemýšlím, kde je hranice mezi autodiagnostikou a hypochondrií.To je však námět na jiný článek….