Je vedro. Pivo v krku jen zasyčí a některé knajpy mají opět problém s chlazením. Je vedro omluvou pro teplé pivo?

Samozřejmě že ne! Při dnešních technologiích je každá solidní hospoda schopna podat i při nadprůměrných teplotách pivo mravně vychlazené. Opět na těchto stránkách opakuji: Podle normy ČSN 566635 má mít čepované pivo teplotu 7 – 10°C. Toto je pochopitelně orientační rozpětí. Zatímco v třeskutých mrazech vás neurazí ležáček, který má 10°C (a kdybyste nebyli fanatičtí pivaři snad byste i nějaký ten půlstupínek přidali), v horku kolem 35°C půllitr vychlazený na ideálních 7°C brzy na slunci zteplá a následně též zkozovatí. Na to jsou dvě základní řešení: Buďto pivnici umístíme do místnosti suterénní či s hrubým zdivem, případně nainstalujeme a zapneme klimatizaci nebo pivo lehce podchladíme. Bude-li mít kupříkladu ihned po natočení 5°C, zteplá o poznání později, navíc se v něm rozpustí, dle obecných fyzikálních zákonů více tlačných plynů. Chtělo by to nějaký vzorec či rovnici o vlivu okolních teplot na termální vlastnosti piva v závislosti na čase, materiálu, rychlosti větru, hodnotě rosného bodu apod. To však přenechávám fyzikům. Pro mne je nejdůležitější, aby pivo bylo i v extrémních letních vedrech pitelné.

Osobně jsem velice vybíravý co se týče zahradních restaurací. Nejenže pivo rychleji teplá, ale často vás obtěžuje dotěrný hmyz, řvou nevychovaní spratci, které vzali bezohlední rodiče do hospody sebou a do piva vám padá bordel ze stromů. A i když naleznete zahrádku přívětivou, je třeba se míti na pozoru abychom dostali točené pivo v co nejvyšší kvalitě. Pivo teplé z trubek je nepřijatelné, i když můžeme soucítit s výčepním, kterému zrovna do lokálu nechodí hosté a pivko v potrubí teplá. Je zdraví nebezpečné hasit žízeň ledovým pivem když máte po cestě přehřátý organismus. Navíc konzumace zejména vícestupňových piv na slunci vede k rychlejší opilosti. Překročí-li venkovní teplota 35° C ve stínu je vhodnější v hospodě si nejdříve „otevřít hrdlo“ půllitrem odražené vody a následně pokračovat již s dobře připraveným hltanem v pití piva. Při horké kalamitě rovněž uvážíme, zda-li budeme podle našich zvyklostí do piva zazdívat panáky. Zvláštním fenoménem je stav permanentní řízené dehydratace, kdy trpíme stálou žízní, kterou hasíme průběžně středním množstvím kvalitního piva přičemž velká část tekutiny z nás odchází portem a my nemusíme tak často odskakovat na WC.

Léto má letos rychlý nástup, tak se nedejme zaskočit a dodržujme předepsaný pitný režim.