V červnu 1980 jsme se s kolegy rozhodli sledovat školní výlet Konzervatoře do Karlovic.
Mělo to být někde v Jeseníkách, na cestě vlakem do Jeseníku nám však jakýsi dobrodinec prozradil, že Velké Karlovice jsou úplně někde jinde. A Karlovice skoro také. Navíc na Bruntálsku se ještě vyskytuje Karlov a poblíž samozřejmě Karlova Studánka. Tenkrát jsme zapařili v obci Dětřichov, kde jsme u táboráku složili kolektivně nadčasovou píseň Sekerníček žaluje a popíjeli lahvovou hanušovickou 10°.
Do žádných Karlovic, ani do těch Velkých jsem od té doby nikdy nedojel. A přitom tam v pensionu Pod pralesem vznikl nový minipivovar. Naštěstí jsem nikam daleko nemusel, logistika poměrně spolehlivě funguje a tak jsem si zakoupil dvě petky v ostravské pivotéce.
Polotmavá 11° Šibal byla pitelná a osvěžující. Hořká tak akorát s trochou obligátního karamelu. Taková lehká pralesní Vídeň. Docela mne zaujala docela čirá barva s „jiskrou“. Světlá 12°Diblík byla už hořká výrazněji. Klasický český (v tomto případě moravský) nefiltr. Pivo bujné, čerstvé, pln živin a vitamínů.Lehoučký kvásek, ale jinak i v doznívání nekompromisní hořkost. Opět doporučená značka pro milovníky pilsnerů (ale ne Urqellů).
S uspokojením pozoruji, že se nám začíná zaplňovat i mapa Zlínského Kraje. I tady však platí údernické okřídlené: Dohnat a předehnat….