Jestli se mi bude chtít, tak snad ještě napíši jednu pivní knihu. Nejspíš jen v internetové podobě.

Měla by se jmenovat Pivovary s příběhem a měla by popisovat mé četné zkušenosti s nejrůznějšími tuzemskými i zahraničními pivními značkami. Ke každé zmíněné značce bude připojen krátký příběh, který se mi stal během mé degustace.

Ovšem pro tuto chvíli je nadpis článku poněkud zavádějící. Popisuje sice mou konzumaci pro mne doposud neobjeveného piva, avšak líčí pivní zkušenost někoho úplně jiného.

Kolem 19 hodiny jsem byl u Segala skoro sám. Zaregistroval jsem pouze dva hosty.

Z nabídky piv jsem si vybral Brown Ale z kunovického Rotoru. Ten můj poslední z Lednice mne velice chutnal.

Kunovický Brown Ale nebyl nejhorší. Trochu mne zaskočil úvodní, poměrně intenzivní buket. Pravda, je to ejlík. Tak nemůžeme očekávat vídeňskou uhlazenost.

Jinak celkem pitné pivko. Jen ten štrůdl na zakousnutí mi trochu chyběl.

Ze dvou zbloudilých hostů se vylíhli mí známí. Přisedli si k baru a pivní kolega, shodou okolností syn mého jiného pivního kolegy mi začal líčit svůj příběh, který se udál při jeho návštěvě  Kroměříže.

Pivovar Černý Orel znám docela dobře. Byl jsem v něm asi pětkrát a pokaždé jsem byl poměrně spokojen. Pil jsem tam osmičku i afrodisiakové pivo s kotvičníkem.

Můj známý podnikl i exkurzi do provozu. To se mi jednou také podařilo, jen si nepamatuji, že bych za to platil nějakých 600 Kč (nejspíš za dvě osoby).

Majitele Orla osobně neznám, a tak jsem si nechal pouze vyprávět, že ten během prohlídky zařízení pivovaru údajně 80% stráveného času věnoval nadávání na velké pivovarnické společnosti. Bylo to prý na úkor očekávaných informací ohledně Černého Orla, kde si exkurzi zaplatili.

Známý je slušný pařič. Proto mne ani nepřekvapilo, že flámovali až do dvou hodin po půlnoci. Pak se odebrali na pokoj, ale běda! Karta – klíč  nefungovala! Strávili pak prý asi dvě hodiny sháněním někoho zodpovědného, což však bylo vzhledem k pokročilé době (podnik nejspíš nedisponuje 24 hodinovým provozem recepce) a jejich předpokládané podnapilosti zřejmě dosti obtížné.

Bylo prý nemožné kohokoliv zkontaktovat, na scéně se vyskytla pouze údajně silně podnapilá žena, která o sobě tvrdila, že je nikdo.

Do placeného pokoje se dostali až kolem čtvrté ráno.

Při odjezdu žádali finanční kompenzaci, ale arogantní majitel jim prý nabídl pouze petku místního piva.

Bohužel, i takovéhle příběhy se stávají. Nezbývalo, než projevit hlubokou účast a ponurost příběhu zapít jedním točeným Trollem.