Onehdy jsem vyslechl rozhovor dvou asi padesátiletých mužů. Nostalgicky vzpomínali jak před 30 lety odcházeli na diskotéku s padesátikorunou a vraceli se totálně opilí. Dnes si prý za tyto peníze mohou dát v hospodě tak zhruba dvě piva. Myslím, že se tomu říká inflace. 

Když jsme byli mladí, bylo všechno lepší. Vládli nám sice bolševici, ale zato byl recept za korunu a půllitr dvanáctky za dvě osmdesát. Zkusme se zamyslet nad vývojem cen piva u nás za posledních cca 22 let.

Když byl průměrný plat v tehdejším Československu zhruba 2.500 až 3.000 Kč a pivo v hospodě stálo něco kolem pěti korun (dvanáctka i se spropitným ve třetí cenové skupině) mohl si jich občan teoreticky dopřát 500 až 600 kusů měsíčně. Když počítáme, že pivo v dnešní pivnici stojí zhruba 25 Kč (obyčejná dvanáctka ve slušné lidovce) a dnešní průměrný plat je údajně kolem 25.000 Kč měsíčně, současný pivař si jich může za měsíc koupit asi tisícovku. První protiargument této manifestace domnělého blahobytu je nejspíš ten, že zejména v našem kraji průměrný pracovník na tento průměrný plat jen ztěží dosáhne. ALE: I v osmdesátých letech lidé pracovali za 1500 ba i 1000 korun měsíčně a tak jejich teoretická pivní apanáž klesá někam na hranici tří set, možná i dvou set kusů. Tak i nuzák, který otročí za bídných 10.000 si jich teoreticky může vypít jen 400, při minimální osmitisícové mzdě dokonce pouze 320. Je pravda, že na rozdíl od tehdejších direktivně řízených cen je dnešní cenové rozpětí od pár kaček za průmyslový patok z Tesca až po stokorunové sumy v luxusních hotelech, navíc jiné ceny jsou v lidových nálevnách a jiné ve strategicky umístěných minipivovarech. Průměrně by nám to ale mělo vycházet, že současný pivař je na tom ekonomicky lépe než před čtvrt stoletím. Bohužel, i dnešní milovník piva musí někde bydlet, něco jíst, něčím topit, platit pojištění či hypotéky a není taky vždycky zdravý (přesto, že svou uvědomnělou konzumací pro to dělá maximum). A tam už se dostáváme k úplně jiným číslům. Zatímco cena většiny potravin oproti stavu z roku 1989 vzhledem k proběhlé inflaci se zvýšila poměrně málo (strmě vzrostly ceny mléčných výrobků, podstatně méně ceny masa), položky za bydlení, energie a služby rostou nezadržitelným tempem. Jestliže pivař 80. let při platu 2.500 korun vydal měsíčně za slušný byt kolem 500 Kčs a 2000 Kčs mu zbylo na další živobytí, současný přičinlivý pivopij s průměrným platem bydlící neuváženě v třípokojovém bytě loupežnické firmy RPG může za bydlení a energie utratit i půlku své slušné gáže. A co když má děti? Doba recyklovatelných školních učebnic zadarmo už dávno skončila a v současném vzdělávacím bordelu se žáci toho stejně mnoho nenaučí. Nezbývá než nápájet je dobrým pivem již od útlého dětství ať dosáhnou co nejdříve na invalidní důchod na chlast. Ano, to je řešení. Máte černý kašel, žloutenku, TBC či rakovinu? Připravte se na hurikán v peněžence a dlouholeté vyjednávání s úřady ohledně své pracovní neschopnosti. Když však budete registrovaným alkoholikem, máte svých 10.000 jistých a psychiatrické prášky stojí pouze základních 30 Kč. Tak se mi zdá, že bychom mohli být se současnou pivní situací v ČR spokojeni. Počet pivovarů narůstá, kultura konzumace se zlepšuje a náš milovaný nápoj není nakonec ani tak drahý. Avšak jak řekl spisovatel Tolstoj: Spokojenost je duševní slabost. Tak vedle pití neustávejme ve stimulujícím reptání ať se v budoucnu máme ještě lépe.