Linecký minipivovar Josef nic moc. Jinak se ale v Linci dá napít slušného piva.
Na den sv. Václava jsem zamířil do Stieglu. Z záhadných důvodů můj oblíbený trakt byl v sedm večer uzavřen, tak jsem se usadil ve vedlejším výčepu. Tam mají malé pivo za cenu velkého. To se vyplatí.
Pšeničňák standardní jako vždy. Uvažuji co dál. Normální světlé mi moc nejede, černé mají jen v láhvi. Takže ochutnám pilsner. Ten jsem ještě tady nepil. A je dobrý. Podstatně výraznější chuť než jejich běžný Hell. Ale 8 eur za dve malá piva je na Rakousko docela dost.
V hudebním klubu Sputnik hrají docela slušný bigbít a za výčepem je samotný majitel. Pokecám německy o nízké vodě (nieder Wasser) a dám si dva Hofstettnery. Tentokrát mi polotmavý Granit chutná víc.
Druhého dne na nádraží navštívím místní bufet. Točený Zipfer žádný zázrak, ale provozovna otvírá už v šest ráno a uvnitř se kouří. Tady se ještě svět nezbláznil. Vzhůru do Švýcarska!
Do toho Josefa pivo odněkud dovážejí. Ta technologie, co tam je, je jenom jejich dekorace, možná že se tam něco vařilo kdysi dávno. A ty piva tam opravdu za moc nestojí. Jídlo průměr, nic, z čeho bych byl unešen. On celý Linz je takový hodně průměrný město, nejhezčí je tam Dunaj.