Nedávno zveřejnila univerzita v Jižní Carolině výsledky svého 21 letého výzkumu při němž sledovali celkem 7744 osob ve věkovém rozmezí 20 – 89 let.

Výsledky výzkumu jsou alarmující. Podle něj osoby, které prosedí denně déle než 15 hodin jsou mnohem náchylnější k onemocnění cukrovkou, rakovinou nebo kardio-vaskulárními chorobami. Sedavý způsob života totiž lidem nesvědčí. Toto se však bohužel vztahuje i na vysedávání v hospodě. Alkohol je kalorický a podporuje chuť k jídlu. Mnoho pivařů je obézních. Co proti tomu dělat? Ty nejjednodušší věci. Najít si knajpu vzdálenější od místa bydliště a chodit tam i zpět pěšky. Hospody střídat a občas si udělat pěší (nebo cyklistický) výlet do přespolního minipivovaru. V šenku můžeme zkusit pít z litrových tupláků, abychom i při samotné konzumaci piva zaúkolovali organismus jistou fyzickou zátěží.

Avšak nejúčinnější obranou proti škodlivému pasivnímu posedávání je pití na stojáka. Kdysi to bývalo normální. Ve městech se vyskytovala řada laciných bufetů a automatů, které měly na rozdíl od norálních pivnic povětšinou ve výbavě vysoké stoly u kterých hosté konzumovali ve stoje. Vzpomeňme jen na ostravský bufet U Neptuna a jeho výborně natočenou ostravskou 10°. Klasickým zařízením tohoto druhu býval též bufet na svinovském nádraží (o těch časech Ostrava – Poruba), kterému jsme říkali U Grossmanna (podle blízké zbourané hospodě U Šimka, oficiálně se mu však přezdívalo Mokrý loket. Když jste se opřeli o bufetový stůl většinou jste si namočili rukáv. Jinak tenkrát skvělá nošovická 10°za 1.70 Kčs (později 2.50), laciné polévky, bezkonkurenční feferonkový salát a na tu dobu téměř zázračná otvíračka 5.00 – 23.30! Fronta se před tímto stánkem počínala tvořit často už o půl páté ráno.

Krásné bufety na stojáka byly pochopitelně v Praze. Nejznámější z nich byl automat Koruna na Václavském Náměstí. Na čepu Kozel 10°(tenkrát výborný) a vynikající křupavé vepřenky. Kousek dále v pasáži Rybárna se smíchovskou desítkou…

Takže jak nám přátelé z University of South Carolina doporučují – měli bychom i dnes pít více na stojáka. Klasických bufetů už moc není, takže bychom se tomuto stylu měli více věnovat i v normálních hospodách. V 90. letech vznikl mimo jiné i jakýsi nešvar pivních barů. Zatímco kdysi se u nálevního pultu popíjelo takřka zásadně na stojáka, dnes jsou mnohé výčepy opatřeny vysokými barovými židlemi, které takřka znemožňují postávání u výčepního pultu s půllitrem v ruce. Občas se v lokále objeví vysoký stoleček nebo alespoň jednoduchý pultík, bývá to však dosti zřídka a pohled na tuto rekvizitu mne vždy naplní radostí. Pivař si přece pořád nepotřebuje sedat. Někdy mu to na to jedno či dvě nestojí za to a pak si tím šetří své zdraví. Na to přišli dokonce i blbí Američané v Jižní Karolině.