Jedná se o trefné české přirovnání. V žádném případě to doslovně neznamená, že by někdo po klimkovickém sanatoriu jen tak zbůhdarma rozhazoval perly nebo že by byli tamější lázeňští hosté svině.

Dalo by se říci, že počasí na pivních slavnostech v areálu klimkovických lázní. vyšlo. Až moc. Když je 35°C ve stínu tak je sice žízeň, ale pivo rychle teplá. Zejména když je natočené do plastikového pohárku. Akce se zůčastnili čtyři prodejci. Minipivovar Qásek, Garážmistr z Martinova, Syčák z Krmelína a Segal z Mariánských hor, který čepoval Rychtáře a lobkowiczkého Démona. Účast byla spíše průměrná. Mnozí pacienti jsou na práškách, tak v pití piva moc nesnesou. Nicméně nějací hosté se přece jen dostavili. Martinovský sládek mi dal ze startu ochutnat svou novou polotmavou dvanáctku, pak jsem se však již musel věnovat přípravě hudební scény. V 16.00 vystoupil výkvět divadla Zběsilá pípa s výběrem písní z mých tří pivních muzikálů. Pár posluchačů, obligátní potlesk – prostě perly sviním. Jednou z nesporných sviní byl asi sedmdesátiletý jedovatý dědek, který na nás ještě před samotným začátkem hudební produkce křičel ať snížíme hlasitost. Představil jsem si ho jak chrochtá blahem u stodvacetidecibelové dechovky.

Soutěž v rychlosti vypití třetinky piva vyhrála žena. Mám však dojem, že jeden z mých výkonných kolegů ji nechal gentlemansky vyhrát. Na osvěžení jsem si dal Rychtáře(stále dobrý) a hned poté medové a jedno normální z Krmelína. Účel akce byl splněn. Pacienti se trochu povyrazili a výčepní prodali nějaké pivo, i když prý to kšeft nebyl nic moc. Osobně jsem očekával silnější posily zvenčí. Zpěvačka Bobina byla nervózní. Večer měla vystoupení z legendárním souborem Firedog v Sedlnici a nervózní principál již od šesti hodin telefonicky opruzoval. Slavnosti končily asi v 19 hodin. Pacienti měli večeři nebo večerní procedury. Odjížděl jsem sice částečně spokojen z naším hudebním výkonem, ale též s utkvělým pocitem nasypání perel sviním.