Taxisův příkop, který vznikl jako překážka Velké Pardubické již v roce 1874 (v roce kdy se otevíral nový pivovar ve Velkých Popovicích) slouží dodnes. Včera jsem měl příležitost ochutnat jeho kapalnou verzi.

Pardubický pivovar se jmenuje Pernštejn (nezaměňovat s minipivovarem Perštejn v Krušných Horách). Pivo vaří již od roku 1872. V 80. letech minulého století i počátkem let 90. se pardubické pivo vyznačovalo značnou sladkostí. V polovině 90. let podnik tvrdě bojoval o své přežití kdy zásluhou nerovného konkurenčního boje ztratil mnoho svých tradičních odbytišť. O Pernštejnu není příliš slyšet, nicméně často když projíždím přes Pardubice stavím se do místní pivovarské hospody. V ní chutná polotmavá desítka, světlá 11°, 12°i dnes už legendární 19°Pardubický Porter. Jídlo levné, obsluha hbitá – co více si může pivní cestující jen pár set metrů od železničního nádraží přát.

Taxis 14°je speciální světlé pivo. Ačkoliv je filtrované a bohužel i pasterované, udržuje si klasickou pivní chuť. Ta je charakteristická pro tradiční regionální pivovary. Ze vzorku neční chmelovost, ani sladovost, už vůbec ne příchuť kvasnic a někým možná vzhledem k vyšší stupňovitosti očekávaná lehká ovocnost. Čtrnáct stupňů je cítit v hutné chuti, pivo má i zdravý říz. Mok se zdá být řádně prokvašený a šest procent alkoholu je evidentních. V soupisu surovin výrobce udává vedle chmele i chmelové produkty (tetrahop?) můj pozitivní dojem to však nenarušilo. Doporučuji k ochutnání, ačkoliv na Taxisu si zlámalo vaz už nemálo koní.