Minipivovar v Palačově byl poslední, který jsem v Moravskoslezském kraji neznal.

Věděl jsem řadu let o jeho existenci, ale neochutnal jsem jeho pivo, což je v podstatě totéž jako bych jej neznal. Podnik je trochu v ilegalitě. Do žádné hospody pravidelně nedodává a ani jsem jeho výrobky neviděl v žádné pivotéce. Nesetkal jsem se s ním ani na pivních festivalech. Prostě kdo chce ochutnat, musí do Palačova, což je vesnice někde poblíž Starého Jičína. Kdysi bylo možné koupit petku v jakési cukrárně a též se příležitostně Paličák vozil do restaurace U Feldů v Klimkovicích. Avšak mi úspěšně po pár let unikal…

Naštěstí minulý týden mi známý přivezl přímo z Palačova 1,5 l petku s místní 12°. Abych nebyl při takové slavnostní chvíli sám, pozval jsem pivního známého ze sousední obce. Degustace proběhla za teplého počasí v neděli. Palačovské bylo vcelku takové, jako jsem je očekával.12 °ležák pochází z kraje dlouhodobě zásobovaného Radegastem a to ještě i v časech, kdy „nošovické“ bylo zaslouženě vyhlášenou značkou. Zřejmě i proto byl Paličák hořký, suchý a strohý. Vyloženě pilsnerovský. Žádné skryté příchuti ani sofistikované vychytávky. Prostě tělnatý hojně chmelený ležák s robustním sladovým trupem. Doznívání charakteristicky pivní, nepříliš aromatické. Takové pivo bych si rád vychutnal i někde ve výčepu. Ale kde?

Nedaleká Kopřivnice má svůj pivovárek, stejně jako Štramberk. Paličák by musel svou paličatost alespoň zčásti proměnit v agilitu vojkovického Koníčka nebo Beskydského pivovárku, aby se dostal více do světa.

Ale to je až další kapitola.