Jedním z nejnenápadnějším minipivovarem v našem kraji je ten v Palačově.

Palačov je nějaká obec u Starého Jičína a pivo se tam vaří snad už déle než 15 let.

Přesto není vůbec jednoduché jeho pivo sehnat.

Osobně se s ním sem tam setkávám u příležitostí různých pivních slavností. Naposledy to bylo například loni na Svatováclavských slavnostech v Ostravě – Zábřehu.

I přes svou nenápadnost vaří Palačov chutný ležák pod názvem „Paličák“.

Včera jsem při vstupu do Kurníkšopyhospody ožil. Na čepu byla jedenáctka Trek přímo z Palačova. Musím přiznat, že zpočátku jsem byl volaaký zmätený. Jaksi jsem si zaměnil zeměpisný název Palačov za Padochov a překvapené servírce jsem začal živě líčit, jak se vždy s palačovskými (ve skutečnosti padochovskými) kumpány opijeme na nějakém pivním festivalu.

Nakonec jsem vše uvedl do pořádku a palačovský pivovar jsem dokonce aktivně vygůglil, neboť hospodská neměla k dispozici potřebnou aplikaci.

Trek je už na prvý dojem dobré pivo. Hluboce hořké, tělnaté a zvýšeně pitelné. Opět jsem musel konstatovat, že Češi opravdu ležáky umí. Možná mi však zase trochu chyběl sládkův rukopis – prostě něco, co by Treka odlišovalo od jiných značek, věnujícím se stejnému pivnímu stylu. Napadl mne příklad z Benešova nebo Nové Paky. Pro mne totiž není prvotním kritériem kvality 100% dodržení čítankového postupu výroby a absence i sebenepatrnějších senzorických chyb, ale právě osobitost značky, která by však v žádném případě neměla být náhodná a měla by provázet všechny várky.

Dnes je u nás i minipivovarnictví již na určité výši a někdejší produkce ve stylu pokus – omyl by měly být pouze roztomilou a stimulující historií.

Jinak samozřejmě upřímně vítám Palačov na ostravských pípách.