Oteplení není až tak markantní, pouze přijíždím do městského obvodu Ostrava – Jih.
Vystupuji na zastávce Karpatská. Má se tam v blízkosti nacházet Starobělský šenk. Naštěstí není složité jej objevit. Jen sestoupím z blízkého nadchodu a jsem tam.
Hospoda otvírá v poledne a zavírá v půlnoci, což se mi zdá celkem korektní. Jedná se o rozlehlejší místnost, v jejímž středu se rozkládá poměrně velký výčep, který interiér rozděluje na dva propojené trakty. Typicky sídlištní architektura, mi to však nevadí. Nejsem architekt, nýbrž pivař. Trochu mne mrzí, že na čepu je pouze jeden regulérní druh Starobělského a to 12° ležák. Dále podnik nabízí ostravského Mustanga, desítku stejného původu a ze Staré Bělé ještě pivo višňové. Drobná mladá výčepní odvádí vynikající práci. Pivo mám natočené na hladinku během několika sekund. Mok řádně vychlazený s přírodním řízem. Vzhledově i chuťově naprosto splňuje mé představy o klasickém českém ležáku.Jakmile dopiji, hostinská mi okamžitě bez zbytečných otázek přináší druhé. Zřejmě nevypadám, že bych přesedlal na Mustanga. I druhý kus popíjím se zjevnou chutí. Na chvíli mne napadá kacířská myšlenka, že by mohlo pivo být možná o něco méně vychlazené, ale nehodlám se rouhat. Na závěr ještě koštuji višňové. Asociace na můj v mládí oblíbený třešňový kompot (kterému jsem dokonce v jistém mladistvém věku dával přednost před samotným pivem)a ještě na jakousi záhadnou chuť z mého raného věku, kterou však mám ve svém skrytém podvědomí, ale nedokážu ji přesněji identifikovat. Snad nějaký perník, hořká čokoláda, možná v kombinaci s krupičnou kaší.
Následuje Žíznivý Dromedár. Místní originál 12°už uzrála a je velmi pitelná. Na pípě ještě dojíždí 11°z Albrechtic, ale od pana šéfa dostávám pro srovnání i zrající 11°dromedárovou. Barva ještě nevyčeřená, jinak chutná nadějně, vhodné zejména pro milovníky hořkých truňků,
Na závěr ještě směřuji do Aera. Slušný výběr moku i celkem hospodská atmosféra o níž se stará zejména jakýsi neškodný, leč hlučný otrapa. 11°skvělá, 13°světlá (Examinátor) pozoruhodná. Vánočním speciálem je svrchně kvašená 16°s přídavkem koriandru, skořice, badyánu a vanilky. Tak nějak si představuji vánoční pivo. Svátečnost sama. Ještě by mok mohl více pěnit a a ni o něco vyšší říz by nebyl na škodu.
Musím konstatovat, že dnešní výprava na jih Ostravy skýtá mnoho pozitivních degustačních zážitků.
Toho Dromedára na FB sleduju už pár týdnů a asi díky němu poctím Ostravu ještě jednou svojí návštěvou. Pořád se totiž snažím v tomto divném městě najít něco pěkného.