Ostravský Krýgl

Minulou sobotu se konala v Ostravě na slezské straně řeky Ostravice pivní akce s Názvem Ostravský Krýgl.

Cílem pořadatelů bylo údajně přiblížit regionální minipivovary širší obci spotřebitelů, ale hlavní podle mne bylo, že se v této šílené době konečně něco dělo.

Zapomněl jsem si vzít vlastní sklo, ale stále pamatuji na obdobnou, leč větší hlučínskou akci u jezera, když mi u jednoho stánku odmítli z bezpečnostních důvodů do přinesené skleničky pivo natočit s vysvětlením, že počet osob na akci přesahuje jakýsi limit. Zajímalo by mne, zdali má tato šikana oporu v zákoně nebo se jedná jen o zvůli onoho stánkaře, stejně jako nám – dětem na letním táboře odmítli v roce 1973 v jedné hospodě v Beskydech prodat kofolu, neboť prý obsahuje pro mládež nevhodný kofein.

Od 16 hodin mne čekala ve Výškovicích oslava narozenin, tak jsem se na Slezskou stavil jen na skok. Někteří hosté měli své sklenice, jinak se oproti vratné záloze 50 Kč půjčovaly plastové půllitry.

Zahájil jsem velice chutným ležáčkem z oseckého pivovaru Helf. Věru dobrý začátek a docela vysoká laťka. Polotmavý Paskov přidal trochu sladovosti, ale rovněž se osvědčil. Koníčka vynechávám, rovněž tak Vrabčáka, neboť tato piva jsem popíjel celkem nedávno. Není mi vzácná ani Nachmelená Opice. Tak směřuji alespoň konzumačně na Jižní Moravu. Vedle sebe stojí hned dva stánky z tohoto regionu. V Kyjově jsem před pár lety byl a pivo mi tam chutnalo. Kyjovská 11°je o něco méně výraznější než mé předchozí dva kusy, ale stále kvalitní. Následně si dávám jejich žitnou 10°.

Člověk by si řekl, že se jedná o sezónní speciál, ale ve skutečnosti výčepní žitňák je u Kyjova ve stálé nabídce. O dva dny dříve jsem žitný Sour Ale z Vansdorfu koštoval U Segala. Tam nebyl navzdory názvu příliš nakyslý. Obě piva měla společnou zvláštní hořkost a zakulacené, nepříliš agresivní doznívání. Jako když: polkl jsem, cítím to, ale nemá cenu se v tom již dále šťárat, protože je to pryč. Je nutno se znovu napít! Možná proto žitňáky vypiji tak rychle a mám je rád.

Nakonec jediný pro mne neznámý pivovar Stern z Brna – Komárova. Velký výběr různých speciálů, já si však stejně nakonec dal jejich ležák. Uvařen určitě poctivě, nicméně jsem postrádal osobitost a asertivnější příchuť.

Uvažoval jsem ještě o Hoppy Dogu, ale vidina blízkého obžerství na plánované oslavě nasměrovala mé kroky nakonec přímo k MHD.

Dle mého názoru se jednalo o docela povedenou akci, které přálo i počasí. Líbilo se mi, že jednotlivé stánky obsluhovali přímo zaměstnanci příslušných pivovarů, takže se mohl pivopij i něco zajímavého dozvědět.

Podle informací byly později naplánovány i různé pivní soutěže. Vzpomněl jsem si na jednu, kterou jsem asi před 6 lety v Českých Budějovicích vyhrál (cenou byl vynikající ležák z Dolních Břežan). Coby obyvatel Darkoviček jsem zvítězil v zápolení o tom, kdo na festival dorazil z největší dálky. Pivovarník pan Suzuki z Yokohamy naštěstí nerozuměl česky…..

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Ostravský Krýgl

  1. Zaujal mě odstavec ve kterém se zamýšlíš nad šikanou stánkaře, který ti nechtěl načepovat pivo do donesené vlastní sklenice. V odstavci taky vzpomínáš na hospodu, kde vám kvůli kofeinu neprodali kofolu. Je to o lidech. Je to o tom, že si malý zaprděný človíček potřebuje (v tom svém posraném životě) aspoň na chvíli připadat důležitý. A tak nenačepuje do skla a tak zprudí děti kvůli kofeinu. A rázem si připadá jako šéf, šéf který má moc. Už není stánkař, už není zaměstnanec výčepu. Už není uklízečka, která brblá, že šlapeš po mokrých schodech. Už není tak tak vyučená prodavačka, která buzeruje za roušku. Tihle malí lidé chtějí být na chvíli šéfové. Tohle není o žádných zákonech, je to pouze o lidské zvůli a lidském egu.
    S tím vlastním sklem jsem to zažil taky. Na pivním fesťáku mi asi u devíti stánků bez řečí načepovali. A u desátého stánku měla blonďatá Pamela problém, do vlastního skla mi nenačepuje, to oni nesmí. Dříve než v Pamelině mozku stačil zafungovat dopamin (nebo jiný hormon), zaprskal na ni něco její partner-stánkař, sklenici mi vytrhnul z dlaně a pivo v oka mžiku načepoval. Takže oni samozřejmě smí. To jen Pamela chtěla ukázat, že je někdo. Jak říkává moje žena: “ Někdo by měl vynést koš! “ :-)

Napsat komentář k René Costache Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>