Pod tímto názvem se může skrývat cokoliv. V tomto případě je to však stupňovitost (EPM) piva.
Má prvá životní 18° (nepočítám-li přítelkyni Ivanu ze stejného období) se jmenovala Diplomat a vyráběli ji v roce 1981 v Plzni. Otec i můj profesor na Konzervatoři vzpomínali jak v pražské pivnici U Malvazů točili kdysi tmavou 18°Senátor. Pro mne tenkrát nedostupný sen, neboť v 80. letech tam byla k dostání už jen černá 12°z Bráníku. V našem regionu příležitostně vyráběli 16° Ondráš, jinak nic mocnějšího. Jedinou výjimku tvořil Pardubický Porter 19° tradičně vařený od konce 19. století a na Slovensku o hodně mladší Porter 20°. Obě značky však bývaly za bolševismu dosti úzkým profilem.
Po zahraničních zkušenostech s vysokooktanovými pivy jsem se dočkal v mé vlasti až v 90. letech. Najednou se v hospodách objevila světlá 14°a toto číslo šlo stále nahoru. Primátor začal se svou melasou Double 24°a ani tam se stupňovitost nezastavila.
Tradiční 18°vyráběnou celoročně byl speciál Grand z Jihlavy. Průmyslové pivo o této síle je určeno nejspíš jen jako aperitiv na chuť. Do nějaké delší degustace bych se s ním nepouštěl.
Asi před 12 lety krátce fungoval minipivovar Freud v Příboře. Ten se rovněž specializoval na silné speciály. Jejich 19°byla celkem dobrá, pamatuji si však, že pivo bylo vykvašené na maximum a nezbylo moc prostoru na potřebný říz.
Před pár dny jsem měl příležitost ochutnat hned dvě 18° z našeho kraje. První byla uvařena v pivovárku Qásek. Spodní silný speciál. Plnotučný, hutný a kupodivu ne příliš nasládlý. Podobná byla Nachmelená opice z Krnova. Opět síla, hutnost a nediskutovatelná plnost. Mám-li obě značky srovnat musím diplomaticky konstatovat, že jedna byla za 18 a druhá bez dvou za 20. To se samozřejmě týká EPM a nikoliv ceny.
Posledni dva zminene kousky se daji pozrit, navic s urcitym potesenim. Zbytek byly sracky.