Vcera se mi do rumunske Constanty moc nechtelo. Zlepsilo se vsak pocasi a tak jsem se vydal do centra mesta.

Rozmenil jsem si 20 EUR a sest lei jsem hned utratil v sousednim baru za pul litru bezpohlavniho Ursusu. Puvodne jsem mel v planu zaskocit do restaurace Tomis na par lahvi minipivovarskeho Zagadu, ale co jsem po ceste objevil naprosto zmenilo me puvodni umysly.

Uvidel jsem minipivovarskou varnu. V mistech, kde bych ji urcite necekal. Objekt ani moc nevypadal jako radna hospoda, ale na dverich byl povzbudivy napis: otevreno. Tak jsem se ocitl uvnitr vzacneho rumunskeho minipivovaru Ordinul Berarilor. Rumunstina je mou slabou strankou, ale myslim, ze by se to dalo volne prelozit jako „radny“ nebo „svedomity sladek“. Dozvedel jsem se, ze podnik funguje asi pul roku, cili jsem jej pri svych minulych navstevach mesta prehledl. Na pipe chybelo jakekoliv logo, byly vsak v provozu vsechny tri kohouty. Svetly [nejspis 11] lezak chutnal jako standardni ceske minipivovarske spodne kvasene pivo. U nas bych rekl,ze je to trochu klise, ale v Rumunsku vsechna cest. Videnskemu lezaku rikal vycepni „red lager“. Mel jsem trochu obavu z karamelu v jehoz vyrobe patri Rumunsko k evropske spicce, ale byl jsem moc potesen. Viden byla mozna trochu sladsi, ale nechybelo vkusne chmelove aroma a povzbudive doznivani. Navic mi onen mok byl podan v predpisove teplote s esteticky dokonalou penou.

U treti znacky jsem si uz nebyl jisty, zdali mi vycepnik nekeca. Melo se jednat o cerny lezak, ale mi spise chutnal jako docela povedeny anglicky stout. Horcejsi nez Viden a pritom jemny a naznakovy. Opravdu pochoutka.

Mlady vycepni se snazil, nicmene o pivovarstvi nebyl nejlepe informovan. Kuprikladu mi tvrdil, ze lezak primarne kvasi pri 18 stupnich celsia. Rovnez rikal, ze mistni piva jsou vyrabena z kombinaci osmi druhu chmele. Asi by stalo zato promluvit se sladkem. Podle kvality jeho piv bude jiste radny a svedomity.