Jan Oppelt se během let stal skalním ostravským domovarníkem. Na tom nemění ani fakt, že se nedávno přestěhoval z moravskoslezské metropole na Novojičínsko.

Jak zasvěcení jistě vědí, Honza vaří piva spodně i svrchně kvašená a postupem doby se vypracoval opravdu ke standardní mikropivovarské kvalitě. Stále vzpomínám na jeho nezapomenutelný 11°ležák, který uvařil u příležitosti svých 30. narozenin nebo na tmavý ejl. Před pár dny mi kolega Oppelt daroval petku se svou spodně kvašenou 12°.

U  pivovárečných nadšenců je někdy problém, že při výrobě piva v domácích podmínkách se někdy nedaří udržet stabilní chuť. Někdy to ovšem nemusí být nevýhoda, neboť pivo může chutnat 100x jinak – hlavně, že je dobré. Oppeltova 12°zpočátku voněla jako nealkoholické pivo pro řidiče a odolné vyléčené alkoholiky. Podobná byla i její primární chuť. Možná, že se mohla nechat ještě trochu dokvasit nebo uležet. Při kontinuální konzumaci však piják (v tomto případě já) zjistí, že se jedná vskutku o chutný mok. Spíše sladový, hodně chlebovitý s podobným dozníváním. Doporučuji kombinovat s přechmelenými ipami nebo apami.

Uvařit doma pravý český ležák není jednoduché, ale jedná se o záslužnou vlasteneckou činnost. Nechť jsou podobné výrobky příkladem pro současné i budoucí domácí vařiče.