Nejen geograficky, ale také pivně. Stejnojmenné frýdecko-místecké pivo dnes můžete dostat v Ostravě mimo jiné i na Spolku a ve Sportu.

Nemám rád sport bary, protože nemám rád sport. Jediné mé dvě oblíbené disciplíny jsou běh do hospody a vzpírání půllitru (v pozdější putykové fázi též vrh stínu a skok do řeči). Naštěstí ostravský šantán Sport nemá s tímto odvětvím lidské činnosti mnoho společného. Do Sportu chodíval pravidelně i můj otec až někdy do poloviny 60. let, kdy byl svědkem, kterak tam ve rvačce zabili hosta.

Světlý ležák Morava je dnes už poměrně zavedená značka a dle slov jednoho z majitelů se těší docela živému prodeji. Podle autentických slov FM sládka se snaží napodobit styl Plzeňského Prazdroje. Pochvalně podotýkám, že asi tak před 30 lety. Morava má hořkost Pilsneru, zdá se mi na 12°poměrně hutná, nedisponuje aromatičností Koníčka ani delikátností kohutkovské 10°, avšak například oproti poměrně fádnímu Radasovi má svou nezaměnitelnou chuť. Nedávnou novinkou onoho pivovaru je polotmavá 11°. Dnes obecně poměrně frekventovaný druh. Tento mok není příliš sladký, karamel je cítit pouze doplňkovitě, asi jako jemný odér karamelových bombónů a díky nižšímu obsahu alkoholu a limitované hořkosti se mi zdá vhodným nápojem pro pivomilné ženy.

Třetím zástupcem FM na sportovní pípě je ležák medový. U tohoto výrobku vás hned zkraje zaujme docela intenzivní sladkost. Medem se dozajista neskrblilo. Včelí produkt je dodáván až při kvašení po chmelovaru, takže by si měl zachovat všechna svá zdravotně prospěšná pozitiva. Přesto však v medovém stále cítíte příchuť poctivého piva, dalo by se dokonce říci i přes krátké fungování oné provozovny charakteristicky „moravskou“.

Jinak všechno jak má být. Značkové sklenice, pípa opatřená příslušným logem. Jen mi zase chybí označení města. Dlouho takřka nepivní Frýdek-Místek by se tam určitě vyjímal.