Počet pivovarů u nás utěšeně roste. Často je možno jejich pivo ochutnat přímo v prostorách provozovny. Někdy se s ním lze setkat i na poměrně vzdálených místech. Přece však má svou poezii vaření „okolo komína“.

V 80. letech 20. století se vařilo v ČSSR kolem komína takřka všude. Komunisti argumentující pravidly řízené ekonomiky oprášili někdy počátkem 70. let staré propinační právo a nutili striktně pivovary prodávat své výrobky v jejich bezprostředním okolí. Takovémuto úkazu se říkalo rajonizace. Existovalo pár vyjímek. Třeba Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Budvar, Staropramen nebo Zlatý Bažant mohly své pivo rozvážet oficiálně i do vzdálenějších regionů. Existovaly samozřejmě vyjímky. Třeba hlavní město Praha. Ale i v Ostravě čepovali asi 10 let Litovel (Sokolovna Poruba) a v Brně v hospodě U tří knížat dokonce podávali točené pivo z Nitry!

Toto naštěstí už dnes neplatí. Každý si své pivo může prodávat tam, kde jsou ochotni je koupit. Za posledních 20 let vznikly desítky minipivovarů, kde je však problém opačný. Většinou je pivo z konkrétního minipivovaru běžně k dostání jen v prostorách výrobny. Má-li podnik vlastní restauraci, není problém přijít a posedět. Horší když má minipivovar jen prodejnu navíc otevřenou jen pár hodin odpoledne od pondělí do pátku. V převážné většině případů se jedná o malokapacitní provozy, jejichž produkty lze vyprodat přímo na místě. Někdy je tak sehnat pivo z malého pivovárku dosti obtížné.

V roce 1993 začal opět vařit regionální pivovar v Golčově Jeníkově. Cesta vlakem přes posázavský Kácov tam tenkrát (myslím, že i dnes) trvala z Ostravy celý den, nakonec jsme v onom městečku lokální pivo vůbec nenašli. Prý to tam nikdo nepil. Zhruba ve stejné době se hodně mluvilo o připravovaném pivovaru v Boskovicích. Jeho projektanti prý měli vizi vařit košer pivo pro Israel i pro židovské menšiny v jiných zemích. K realizaci záměru nedošlo, přesto by mne zajímalo, jestli by bylo možno toto pivo v samotných Bojkovicích vůbec ochutnat. Sládek Rambousek v HK vařil pouze na zakázku a v tomto krajském městě se jeho pivo tudíž skoro vůbec nevyskytovalo. Před pár dny jsem se nakontaktoval na Kamenici nad Lipou. Asi půl roku tam funguje minipivovar Kokeš. Tato obec má výhodnou polohu neboť se nalézá jen pár kilometrů od Jindřichova Hradce, kde jsou v současnosti dokonce minipivovary dva. Napadl mne výlet do JH, kde bych se opil místními značkami, přespal a druhý den bych přijel na Kokeše do Kamenice. Místní sládek mi však oznámil, že kamenické pivo se v Kamenici ani okolí zatím nevyskytuje. Pivovar tudíž kolem komína nevaří. S jejich pivem se sice prý mohu setkat v Praze, ale to nic nemění na faktu, že je od samého počátku zanedbávána výroba pro blízké okolí, která vlastně dává současným minipivovárkům tu správnou pointu.

Dnes se naštěstí kolem komína zase vařit začíná. Máme příklady v našem regionu jako jsou třeba minipivovary ve Vojkovicích, Střítěži nebo na Ostravici. Bude dobré až místní piva vytlačí nadnárodní chemičky zpět do jejich prostor – nejlépe do zahraničí a zaplní svými pestrými výrobky svá okolí kolem komína.