Takto kostrbatě se jmenuje další neprozkoumaný minipivovar v.Nijmegenu.

Adresa je Waalbandijk 14 A. Vyzbrojen mapkou města a googlem jsem vyrazil na výzvědnou výpravu.

Už když jsem opustil prostory říčního přístavu pochopil jsem, že to nebude tak jednoduché. Byl jsem nucen ptát se místních obyvatel. Nakonec jsem byl na Waalbandijk nasměrován,.avšak na pivovar to po cestě vůbec nevypadalo. Frekventovaná cyklostezka podél ramena řeky se nezdála, že by vedla k nějakému pohostinnému místu. Navíc nudné činžovní domy měly popisná čísla kolem 150. Jak teda mohu nalézt 14 A?

Již jsem to chtěl vzdát, ale ještě jednou jsem kontaktoval google. Mapka byla dosti nepřehledná, avšak našel jsem opěrný bod. Jakési postmodernistické monstrózní centrum Honig. Na stránkách beerme.com jsem dokonce vyčetl, že na stejné ulici sídlí ještě jeden pivovar – Katjelam. To by byl úlovek! Vyrazil jsem k nevzhlednému cíli.

Centrum Honig byla původně nejspíš rozlehlá průmyslová budova. Teď se v celém komplexu nachází množství nejrůznějších firem. Podle vyvěšeného plánku jsem prolezl pár kanceláří a opět jsem si připadal jak v Procesu Franze Kafky. Nakonec jsem podnik s názvem Oersoep Stoop Food and drinks našel. Samozřejmě, že ačkoliv internet tvrdil, že je otevřeno každý den od 14 hodin, otvírali až v 16. A abych měl zkaženou radost úplně, dozvěděl jsem se, ze ten druhý podnik funguje pouze v pátek večer.

Jaké zklamaní! Nic naplat. Je třeba se vrátit na loď Žíznivý. Heinekena po cestě pít nebudu!

Příběh má naštěstí happy end. Na místním historickém náměstí jsem v Radničním sklípku našel vytoužený Oersoep v jeho svrchně kvašené a 9% silné formě – Sexy Motherbocker. Byl vskutku chutný a ukončil uspokojivě den plný hledání