MF Dnes 31.10. otiskla výsledky „velkého“ testu 12 českých ležáků. Článek se snad dá dohledat, tak připojuji jen pár postřehů…
Vybrané vzorky hodnotily dvě poroty. Odborná a laická. Některá jména jsem znal. Jan Šuráň, Pavel Borowiec, Tomáš Ehrlich a další.Pochopil jsem, že se jednalo o piva sudová. Co mne (a z článku evidentně nejenom mne) zaujalo, byl fakt, že se hodnocení odborníků a laiků dosti lišila. Podle mne z výběru asi nejchutnější pivo Chotěboř 12°u expertů propadlo, amatéři, alias milovníci byli k této značce milosrdnější. Osobně mám Chotěboř rád, takže nevím, proč vadí jakási „ulpínavá hořkost“, která mi připadá celkem lahodná a svěží. Zaujala mne jen poznámka o jakési „zatuchlosti“. Někdy mám zrovna u Chotěboře pocit, že není v pořádku pivní potrubí. Že by přece jen nějaká ta senzorická chyba?
Poměrně přesně byl popsán třeba Budweiser Budvar. Sladovost a ovocnost tam cítím také. Březňáka nepiji a nevyhledávám ani Černou Horu. U jakéhosi hodnocení byla zmínka o přílišné oxidaci. Článek jsem jen zběžně prohlédl, takže si nejsem jistý, jak bylo údajné sudové pivo z kegů tlačeno. Degustační odborníci však určitě dokáží zhodnotit obsah CO2, který se do piva dostane při kvašení a zrání.
Mnohé vzorky obsahovaly diacetyl, krušovická 12°dokonce chutnala po zelenině. U odborné i laické poroty zvítězil nakonec Bernard 11°. Pivo, které záhadně změnilo svou pikantně hořkou chuť směrem k nudné neutralitě kdysi kolem roku 2005. Podle autora článku je na pováženou naprosto průměrné hodnocení česko-jihoafricko-japonského rodinného stříbra Pilsner Urquell. Tam se vzácně shodly obě poroty. Při takovém vývoji se PU brzy sám do sebe propadne jako černá díra a zůstane po něm jen vzpomínková fiktivní ochranná známka.