Nedávno mi ing. Oppelt daroval pár svých řemeslných piv.

Známý ostravský domovarník začínal se svým uměním v panelákové kuchyni. Dnes vaří ve slušně zařízeném minipivovárku v nedaleké Libhošti.

Na rozdíl od mnoha svých kolegů se nikterak nestraní klasických ležáků. Pamatuji si, že mne velmi potěšil kdysi dávno na oslavě svých narozenin, kdy byla na čepu jeho vynikající jedenáctka.

Využil jsem praktického dárku a zdegustoval pár druhů Šušťurových spodně kvašených piv.

11° světlá – prostě česká klasika se vším všudy. Přirozený říz, střední hořkost, latentní leč asertivní aroma a příjemné středně dlouhé doznívání.

Tmavá 11° byla rovněž dobře pitelná. Rovnováha složky chmelové a sladové . Nezbytný karamel, avšak celkem na uzdě. Zajímavé je, že v dnešní době, kdy se takřka stádově vaří jako legendární „flekovské“ 13° a 14° se mi, alespoň zezačátku  zdála šušťurova 11°lehce vodnatá. Avšak člověk se musí zbavit nabízejících se asociací a zaposlouchat se do produktu bez předsudků.

Světlá 15°byla poctivá a výživná, avšak pro mne jako pro diabetika už obsahuje vysoké procento cukru. Z moku už i trochu vystupoval alkohol. Dobré jako dezert nebo jako prostředek k brzké a na chuťové zážitky bohaté opilosti.

Pane inženýre. Mnoho zdaru do příští vařby!