Minipivovar v Malé Úpě funguje už poměrně dlouhou dobu.

Krkonoše jsou celkem z ruky, takže tamní značky se snažím vyhledávat v místech, které jsou mi přístupnější.

Naposledy jsem před pár lety narazil na pivo z Pece pod Sněžkou, stále jsem neochutnal mok z Luční Boudy.

Pivo Tautenberk z maloúpského pivovárku jsem měl v merku už dávno.

Když jsem hrával na Silvestra v Trutnově, všiml jsem si hospůdky, která je prodávala.

Avšak prvního ledna bývala buď zavřená nebo otvírala až v pozdních odpoledních hodinách. Na Trautenberkových stránkách jsem nalezl informaci, že se jejich výrobky čepují kdesi v HK, ale i to se mi zdálo celkem z ruky.

Minulý týden v Trutnově jsem samozřejmě zjistil, že maloúpské z tohoto města již zmizelo. Hospoda, která je podávala byla prodána a noví majitelé mají s podnikem úplně jiné plány.

Při telefonu do Malé Úpy mi však naštěstí pověřená osoba prozradila, že své piva vozí do obchůdku do trutnovské oblasti, která se jmenuje Na bojišti.

Podobné vzpomínky na legendární Prusko – rakouskou válku v roce 1866 mají i v nedalekém Miletíně. Tam po blízkém bojišti pokřtili i pivovar.

Cesta na bojiště nebyla naštěstí složitá a já krámek asi po půl hodině hledání úspěšně objevil.

Na prodej byly 4 druhy maloúpského piva. Buďto v bizarních baňatých petkách nebo v dárkovém balení – čtyři třetinkové láhve. 11° světlá, 13° polotmavá, letní Ale a IPA.

Jako reprezentativní vzorek jsem zakoupil dvě petky jedenáctky. Z tohoto vzorku se zpravidla chutě dalších druhů dají aspoň přibližně odvodit.

Pivo osvěžující, celkem hořké s nevtíravým sladovým dozníváním.

Po opakované degustaci s odstupem dvou dnů jsem dokonce identifikoval, že Trautenberk vzdáleně, leč poměrně nápadně připomíná Krakonoše. Že by složení místní vody?

Tak jsem si odškrtnul další krkonošskou značku.

Snad se v dohledné době na tu Luční Boudu vypravím.