Když byl v polovině roku 1996 otevřen v Ostravě Zaječský vinný sklep patřící obchodní a špeditérské firmě Nosreti, pivo v něm tvořilo pouze okrajový sortiment. Podnik se stal brzy věhlasným pro svá vybraná sudová i láhvová vína, dobrou kuchyni a stylovou živou hudbu.O hosty tam nebývala ani přes pracovní týden nouze. 

Více než deset let poté jsem opět zamířil do rozměrné sklepní vinárny zejména proto, že mne zlákalo velké logo pivovaru Budvar. Rozlehlé prostory „Nosretiho“ byly takřka prázdné, přestože byla sobota a v několika sousedních putykách vznikl problém sehnat volné místo. Půllitr Budějovického Budvaru byl však příjemně chladný, solidně načepovaný a přímo vybízel k meditaci. Tento nejslavnější jihočeský ležák bývá někdy pivaři napadán pro svou výraznou sladovost a vysoký obsah cukru, což při zvýšené konzumaci vede k následné bolesti hlavy. Přesto se jedná o naše nejslavnější pivo, které ještě stále zůstalo v českých rukou. Ale na jak dlouho? Již nějakou dobu se otevřeně hovoří, že naše prozíravá a lidem milovaná současná vláda, která, jako ostatně snad všechny české vlády v nedávné historii, postrádá v rozpočtu peníze a díry chce zalepit prodejem toho mála, co nám ještě po divokém rozprodávání majetku do zahraničí zůstalo. Na řadě je Budějovický Budvar, paradoxně náš jediný pivovarský národní podnik.O zájemce za inzerovaných 20 – 30 miliard Kč nouze nebude a troufnul bych si tipovat, kdo naše zbylé „rodinné stříbro“ nakonec získá. Za každou cenu své štěstí pokusí americký koncern Anheuser Busch, který je s budějovickým podnikem ve sporu o ochrannou známku Budweisser již od roku 1937. Peníze, při rozhazovačnosti našeho státního aparátu, protečou rozpočtem a českým pivařům (jako ostatně za poslední roky již několikrát) zůstanou pouze příslovečné oči pro pláč. A co udělají noví američtí vlastníci z někdejším českým klenotem ? Nejprve do Budvaru nasypou rýži, jak to činí při výrobě svých legendárních utrejchů Budweisser či Michelob, posléze enormně zvýší výrobu, takže pivo se ke spotřebitelům dostane nezralé a nasycené nejrůznějšími stabilizátory a emulgátory.

Pak řádně oslaví konec všech sporů o ochrannou známku a za ušetřené dolary postaví v Budějovicích pompézní zábavný park, kde nám vzorky Nového Budvaru ( New Real Czech Budvar) bude žoviálně nabízet rozšklebený kačer Donald. Budějovičtí sice budou chvíli reptat, ale nakonec je možná utěší když jim Anheuser- Busch ( mimochodem firma, která do roku 1876 obchodovala s mýdlem) vybuduje ve městě novou protialkoholní léčebnu, což slibovala již v roce 1991.Po čtyřech vydařených kusech odcházím ze Zaječského sklípku s příjemnou ovocnou dochutí na patře. Bojím se jen, aby se za pár let nezměnila v syntetickou nakyslost čpící po marném studu za zkorumpovanou vládu vlastní země.

Tento článek jsem psal zhruba před pěti lety. Dnes je v Zaječském sklípku již Pilsner Urquell, Budvar je stále horkým bramborem a Američané již koupili druhý budějovický pivovar Samson (Budweiser Bürgebräu). Opravdu se dějiny odvíjí po spirále?