Včera kolem poledne bylo venku ještě teplo, tak jsem zamířil pěšky do Děhylova.

Po cestě mne překvapila otevřená Loděnice. Tento podnik navštěvuji pouze výjimečně, ale tentokrát žízeň byla silnější. Vím, že na Loděnici někdy vystupuje živá hudba, jedná se však většinou o countryové kotlíkáře.

Výběr pivních značek nic moc. Radegast nebo PU. Volil jsem na žízeň o 11 Kč levnější Radegast. Tuším, že kdybych nebyl po cca 10 km tak dehydrovaný, kelímek bych možná ani nedopil. Naprostá plochost a nuda. Žádný vývoj, jen zaručená jízda ve zhruba 30 let vyjížděných kolejích.

Pamatuji si na své setkání s generálním ředitelem nošovické velkovýrobny někdy v roce 2007. Byl jsem pozván na Den Radegastu jako VIP, abych vysvětlil svůj kritický článek v tehdejším periodiku Listy Moravskoslezské. Diskuse byla vášnivá, avšak v žádném případě stimulující a nevedla k žádným výsledkům. Mi ani poté Radegast chutnat nezačal a ing. Kaňák (Kaňok) se nikterak nesnažil zkvalitnit jeho výrobu.

V dobách, kdy se ještě konaly plesy, odehrál jsem řadu těchto akcí v okrese FM. Tam nošovické výrobky docela dominovaly. Když nebyla jiná alternativa, popíjel jsem jenom 10° , což samozřejmě žádný degustační zážitek neposkytovalo, ale lépe se tím zapíjela případná kořalka.

Trochu grády, které trošičku připomínají slavnější časy má v sobě snad jen 15°.

Loděnického Radegasta jsem vypil a pozdě jsem honil bycha, že jsem mohl lépe a chutněji investovat do PU. Tam ještě někdy v dobrém rozpoložení nalézám stopy původního charakteru.

Výlet jsem zakončil poblíž hospody U Žáby. Zatím to nevypadá na otevřené okénko. Lze si však objednat originální „Císařské“ v sudu či v petce. Mám dojem, že tam byla i nějaká zmínka o lahváčích.