Jsem po vice než půl roce opět v Holandsku.

Hned v přístavu potěší turistická směrovka ukazující nejkratší trasu do městského pivovaru De Hemel. Je to asi tři minuty cesty. Na zahrádce toho dne odpoledne posedávají výhradně ženy. Na to, že podnik nabízí 11 druhů svých točených piv je mi podivné, že všechny přítomné usrkávají kávu nebo vodu s citronem. Chvíli trvá než se dočkám obsluhy. Objednávám ochutnávku šesti vzorků. De Hemelská verze belgického pšeničňáku je dosti vzdálená od originálu, ale německý weizen je v pořádku. Polotmavé standard. Jedno pivo má 8% alkoholu, další dokonce 12 a dozrává ve sklepě dva roky. Celkem příjemný kousek zejména pro milovníky stylu Barley Wine.

Nejzajímavější je pilsner Luna. Číšník mi prozradí, že se nejedná o klasický typ plzeňského piva hlavně proto, že je svrchně kvašený. Mohu říci, že bych to ani nepoznal. Asi čarovali trochu s teplotami.

V Nijmegenu je podle stránek Beerme.com dalších pět pivovarů. Informace v jednom z největších nizozemských měst jsou v pondělí zavřené. A samozřejmě nikde kolem žádná směnárna. Svět se vrací po velké spirále do dob budování socialismu.

Nezbývá, než pokoušet štěstí přímo v hospodách. Loga na jednotlivých provozovnách nevypadají vůbec lákavě: Heineken, Brand, Amstel, Bavaria, Hertog Jan. Avšak v hospůdce De Derde Kamer se zadaří. Narážím na produkt lokálního malovýrobce Brouw Toren. Silný ejlík připomíná Belgii a velice lehce se popíjí. I druhý kus přijde k chuti. Pilsner z pivovaru Swinkel‘ s, který byl založen již v roce 1680, stejně jako náš Vyškov je příjemně nahořklý, lehký a osvěžující. Dokonce má svou, i když trochu latentní osobitou příchuť.

Ve vedlejší hospodě si dám ještě sklenku belgického mocného ejlu Coney. Pivo je mi natočeno do sklenice s logem Le  Mort Subite, takže nakonec ani nevím přesně, co piji.

V sobotu budu zpátky, tak si musím svou další poznávací obchůzku pečlivě naplánovat.