Po několik let jsem 10. března rozvěšoval pestrobarevné hustě popsané vlaječky jako projev solidarity s bojem za nezávislý Tibet.
Dnes to již nedělám. Připadá mi to příliš sluníčkářské. A také jsem se dozvěděl, že tibetští lámové bývali pěkní hajzlíci a že slavný Dalajláma prý dokonce kdysi propagoval otroctví. Čína si evidentně z bezzubých protestů nic nedělá a jede po své lajně. Možná by to chtělo zapátrat ještě třeba na které datum připadá uskutečnění státního převratu na Havajských Ostrovech nebo počátek americké okupace Portorika.
S tibetskými uprchlíky jsem přišel do styku v Nepálu. Nakoupil jsem od nich nějaké suvenýry a dokonce navštívil jejich restauraci. Kozí maso byla samá šlacha, zato velice zajímavé bylo jejich zřejmě národní „pivo“ Tumba. Jedná se o lehce nafermentované proso, které se nasype do asi tři čtvrtě litrové nádoby a pak se zalévá horkou vodou. Vzniklý utrejch se pak srká přes speciální trubičku. Chutná to trochu jako nějaký obilný svařák a určitě je lepší to pít teplé.
Nu což. Fermentační procesy jsou fenoménem na celém světě. Já však zůstanu u piva našeho typu.