Za minulého režimu se centrálně otevíraly zahrádky prvniho května. Totálně vyřvaní lidé se vrátily z atraktivního prvomájového průvodu a zasedli na čerstvě otevřené zahrádky.

Dnes se tato zařízení zpřístupňují individuálně dle místních potřeb.

Musím se přiznat, že osobně pivní zahrádky příliš nemiluji. Do piva tam padá bordel, v létě je tam plno a dusno, kolem poletují dotěrné vosy a dokonce jsem tam chytil i klíště. Jsou však i výjimky a já jsem nedávno objevil dvě slušné zahrádky v sousedním Německu.

Jedno zařízení se nalézá v bavorském Regensburgu jako součást tradičního pivovaru Bischofshof. Zahrádka vypadá barokně a pivo ny na ní určitě chutnalo, kdybych se jej po více než .desetiminutovém čekání dočkal.

Mnohem efektivní obsluhu jsem zažil ve Speyeru na zahrádce u místního minipivovaru, který byl sice založen až v roce 1988, ale vypadá historicky velice zavedeně. Nemusíte sedět přímo u stolu, ale třeba na okraji kašny s rybami nebo i na zemi. Všímavý Herr Kellner si vás najde i tam. Ze tří místních piv mi nejvíce chutnal pšeničňák. Ten se za čilého provozu zahrádky osvědčil.

Ať je to jakkoliv, dobrý mok chutná venku i vevnitř!