Fenomén medového piva u nás vládne relativně krátce,ale minipivovar v Senticích u Tišnova tento druh ležáku a speciálu vaří již minimálně 14 let. 

Medové pivo by měl vařit včelař. Tato podmínka je snad v případě sentického piva splněna. Pan Jelínek chová včely. Osobně mám ze včel strach a navíc díky cukrovce med ani moc nemůžu. Nicméně, v pivu jej docela snesu. Med je příslovečně sladký, ale v pivu samotném může být příjemný pro svou vůni. A jen včelař ví, jestli je do dotyčného moku  vhodnější med lesní, lipový nebo nějaký jiný. Před pár lety vedl sládek z Qásku Štverka vleklou diskusi s manažérem pivovaru Zámeček Zábřeh o tom, zda-li je lepší přidávat chmel již do chmelovaru nebo jej dodat až do hotové mladiny. Padaly argumenty o ztrátě vitamínů a nedostatečném výluhu živin. Osobně mi je jedno kdy se med do piva přidá. Musí ale v něm být dobrý.

Pan Jelínek medové pivo udělat umí. Snad proto ani jiné nevaří. Poprvé jsem jeho nektar ochutnal na jaře 1999 v hospodě v Kuřimi. Bylo točené, následující rok však bylo v onom šenku k dostání pouze v PET lahvích. S panem Jelínkem nebyla vždy lehká domluva. Na mou akci v roce 2001 dělal vše proto aby mi vnutil petky místo beček. Sděloval mi, že se jedná o velice atypické sudy z někdejšího NDR na něž je těžké sehnat narážečku a navíc chtěl za každý sud 2 500 Kč zálohy. Jeho pivo je však doslova pohádkové. Dvanáctka klouže do hrdla a je celkem hořká. A krásně chmelovo – medově voní. Sametová je tmavá 13°a vlajkovou lodí sentického pivovárku je dnes již klasická°15°Kvasar, kterou licenčně a ne úplně povedeně vaří pivovar Černá Hora (14°).

Budete-li mít cestun do okolí Tišnova, stavte se do Sentic. Musíte však být připraveni na poněkud drsnější jednání pana Jelínka. Kolega Štverka se mu zmínil, že rovněž vaří pivo.

„A jsi vyučený?“ otázal se ho medový sládek. “ Ano,“, řekl Štverka, „ale automechanikem.“

Jelínek jen s despektem mávl rukou: „Dnes vaří pivo každý blb…..“