Tuto holou tázací větu lze slýchat dosti často a to zdaleka nejen v pohostinství.

V naší měnové soustavě jsme postupně zrušili dílčí měnu haléře, ačkoliv v cenové politice je tahle subměna stále používána a ceny se podle haléřových hodnot zaokrouhlují nahoru či dolů.

Za jednotlivé koruny toho dnes už mnoho nepořídíme, tak jsou často v platebním styku používány bankovky různých nominálních hodnot. A zde někdy nastává problém. Neexistuje snad žádná závazná vyhláška, která by regulovala placení většími bankovkami za drobnější nákupy, stejně jako zákon, který by nařizoval prodejcům disponovat dostatečným množstvím drobných. Vše záleží na soudnosti a prozíravosti obou zúčastněných stran.

Osobně se snažím předcházet často patovým situacím a pokouším se neplatit jedno nebo dvě piva dvoutisícovou bankovkou. Přitom se mnohdy jedná jen o psychologickou válku. Jestliže ustoupím a náhodou jaksi naleznu vhodnější minci k zaplacení drobné útraty, prodávající zvítězil. Když však asertivně trvám na svém, většinou je nucen ustoupit můj obchodní protějšek. Zpravidla peníze zpět má, avšak šetří si je pro dalšího možného, možná o poznání drsnějšího zákazníka.

Přitom prevence je zcela jednoduchá. Jako prozíravý obchodník jsem povinen opatřit si dostatečné množství drobnějších peněz před začátkem směny. Takto jsem to dělával i já v době mého působení na turistické chatě v Kružberku. Před šichtou jsem shromáždil všechny dostupné drobné, případně jsem ještě navštívil nedalekou poštu. Je to práce navíc, ale určitě se vyplatí.

Kdysi dávno jsem se na toto téma dostal do sporu s obsluhou nádražní pokladny ve stanici Ostrava – Svinov. Tvrdil jsem, že obstarání dostatečného množství peněz na vracení je její povinností a ona na mne málem zavolala příslušníka Ozbrojené Ochrany Železnice.

Kuriózní situaci jsem zažil asi před rokem v restauraci pivovaru Avar v Hlučíně. Má útrata činila asi 120 Kč, avšak obsluhující servírka neměla potřebné drobné. Nakonec mi nabídla, abych útratu vyrovnal následující den, což jsem samozřejmě učinil. V této souvislosti mne napadá Murphyho teze, že poctivost se trestá sama.