Opět se potvrzuje teorie, že chemické giganty s klesajícím výstavem fušují minipivovarům 
do řemesla se snahou nalákat zákazníka na jiné typy piv než byly jejich dlouholeté neutrální blivajzy.
Gambáčovskou nepasterovanou 10°jsem nijak nevyhledával, leč narazil jsem na ní v jedné nejmenované zahradní restauraci.Byl jsem zvědavý. Géčku se úspěšně zhruba 8 let vyhýbám. Občas jsem nucen na frýdeckomístecku pozřít nějaký ten Radegast na žízeň a čas od času dokonce zkonzumuji i PU, abych se ujistil o jeho nepitelnosti. V případě Gambáče jsem však nekompromisní.
Tekutina v malebném čtyřdecovém bucláčku nevoněla příliš vábně. Již jsem z chuťové paměti téměř vymazal chuť někdejšího Gambrinusu z doby před cca 30 lety, který tehdy relativně často sloužil v Ostravě jako alternativa k úzkoprofilovému Prazdroji. Tabula rasa. Ke značce mne již nic neváže. Mok byl neutrální jak jsem očekával. Jakoby byl vyroben z hoblin. Jeden čas jsem sice někdy v hloubi chuťových senzorů vysledoval z ubohého doznívání jakýsi živější motiv, později, když jsem se na něj soustředil však skončil ve fádnosti a šedi a měnil se v pryžovou příchuť PVC. Co se dá jiného čekat od značky, která je vyráběna z tak ošizených surovin? Pasteur, nepasteur! Pivo je v CK tancích neustále zkracováno ve své době ležení a zrání a neprospívají mu zjevně ani druhy kvasnic šlechtěné speciálně pro urychlenou výrobu. Nepasterovaný Gambrinus chutná jako většina piv z regálů supermarketů.
O něco zajímavější je počin firmy Heineken, která se rozhodla v Krušovicích vařit pšeničňák. Argumentuje-li někdo, že na pšence se nedá nic pokazit, rád bych mu povykládal některé své pikantní pšeničné zážitky z domova i ze světa. Je pravda, že pšenka mívá minimální hořkost( zpravidla do 20 IBU, spíš však méně), čímž může maskovat některé nepivní degustační elementy a většinou bývá i lehce nakyslá a voní po banánu. I v této kategorii se však dá orientovat a určovat pšeničňák dobrý či méně chutný. Krušovice uvařily standard. Pivo jako pšenice voní i chutná. Zpočátku jsem v půllitru jasně detektoval příchuť jakoby navlhlého a lehce zetlelého zrna. Zajísté potenciální senzorická chyba, v tomto případě mi však pivo ozvláštnila. Bílých Krušovic by dalo vypít i více a myslím, že bych proti nim neměl větších výhrad.
Je to skutečné dobrodružství testovat speciály nadnárodních pivovarů. Bohužel, chuťové zážitky jsou mnohdy dosti žalostné.
tedy klobouk dolů, na tohle bych neměl odvahu. Kde jsi ty chcanky pil? G pasterované anebo nefiltrované, to je jedno, furt to je ta samá nepitelná sračka. Ono je sice nefiltrované, ale stejně je pasterované ne?
Krušovice pšeničné jsem jedny zkusil, vypít se to sice dalo, ale abych měl srovnání, tak jsem si dal hned weizen od Primátora – a ten byl někde zcela jinde. Takže když už průmyslovou pšenici, tak vždycky jen tu od Primátora. Jediné pozitivum pšenice od Heinekena je to, že se jejím prostřednictvím čeští „pivaři“ seznámí s pšeničným pivem, ti naši „znalci“ zjstí, že něco takového vůbec existuje a časem někteří z nich třeba přejdou i na normální pšenice, na ejly u nich ještě neuzrál čas, to až tak za 50 let…..
P.S. a ten nefiltrovaný Ostravar s jabkem jsi už zkusil? Já jo, a protočily se mi u toho panenky, to je totální úlet, jít teď na ty slavnosti Ostravaru, kde to bude hlavní pivo, může jen totální masochista
10°Géčko je filtr, ale nepasteur. Ale máš pravdu. Je to úplně jedno – pít se to nedá. Ostravar s jablkem jsem ochutnal točený (no comment), ale mám dojem, že na slavnostech Ostravaru se 1x ročně točí normální kvasničák. Ačkoliv když toho jablečného teď tolik navařili, tak ho musí někde prodat.