Ostrava vzdy byvala a dodnes je o nedelich mrtva. Jaky byva konec tydne ve slovenske metropoli?

Centrum od rana zije turisty, takze je celkem obtizne zjistovat, jestli se mezi ne pletou i Bratislavane nebo naopak ti odpocivaji ve svych pribytcich ci vyrazili mimo mesto.

Prvni je na rade Mestiansky pivovar. Kolem pul dvanacte dopoledne to tam uz docela huci. Slovaci, cizinci, batuzkari, dokonce i nejaka casna oslava narozenin. Podnik je to, co se tyka piva celkem konzervativni, nicmene na leto nabizi novinku. Cyklistickou desitku. Je zajimave, jak se ujalo nazyvat nizkostupnova piva privlastkem „cyklisticke“. Jako by kolari chlastali jen desitku. Bratislavska verze je zdarila. Dostatecna horkost a dlouhe chlebove, rekl bych az trochu podbizive doznivani. Pivni syr jako pozdni snidane nebo brzky obed. A pak jeste radneho cerneho 12 Bubaka.

Coz o to. Hospod s dobrym pivem je v Blave dostatek. V nedeli maji vsak nektere me oblibene zavreno a jine otviraji az v 15 nebo 16 hodin. Jak aktivne vypnit cas? Na ulicni zahradce si dam 10 Urpinera. Po stejnestupnovem moku z Mestianskeho se to skoro neda pit. Pritom v roce 2002 mi jejich 12 v Cadci na nadrazi chutnala. Kousek dal vidim zrejme novy podnik s nazvem Zil Verne. Asi je to slovenska slovni hricka [zil jak? Verne!]. Dovidam se, ze se jedna o kocovny ci letajici pivovar, ktery prozatim vari sve pivo v trnavskem Sessleru. Lezak se jmenuje Velky Hrdina a tak mne hned napada, jestli neni nahodou myslen velkym hrdinou ten, kdo si tento lezak vypije. Nastesti se jedna o minipivovarsky standard. 12,5 stupne, tipuji tak kolem 5% alkoholu. Chut vsak prilis neoslovi.

Stale je malo hodin. 100 piv otvira az za 45 minut. Dopijim novopackou 10 v me oblibene knajpe a brouzdam internetem. A hele! Zajimava zprava. Pivovar DUB v Raci sice zanikl, avsak na jeho miste funguje jiz mesic novinka. Minipivovar U Abela. Dovidam se rovnez, ze se v DUBu vyhrocovaly nazorove neshody mezi majiteli objektu a provozovatelem pivovaru a hlavnim sladkem Americanem Matthewem [Matejem]. To si dokazi predstavit. Sotva si konzervativni Slovaci zvyknou na standardni lager a sotva prekousnou ipu, Matej do nich husti nakurovane stouty a modni kyselaky. Mam cas, tak se rozhoduji k ceste do Race.

K memu prekvapeni tam tramvaj cislo 3 jede z centra 25 minut, takze asi 10 minut cestuji coby cesky cerny pasazer. Od tramvaje na racianske namesticko, ktere vypada jako v zapadoceskem pohranici v 60. letech potkavam par hospod s Gambacem a Staropramenem. Pak uz vidim Abela. Objekt mozna kdysi byval socialistickym supermarketem, pozdeji se v nem mohly po par let neuspesne prodavat autodily. Ted je tam pivovarska hospoda. Prostor nedeleny, rozlehly, velkoplosna TV. Na cepu sest druhu piv. Kdyz si objednavam lezak, mlada servirka mluvi cosi o kompanyji a ja se uleknu, ze asi uz spatne rozumim slovensky a namitam, ze jsem prisel sam. Vse se vysvetli. Kompanyje je nazev 12 lezaku. Pitny, ale citim v nem jakousi limonadovost, jako by byl riznuty Radlerem [zase ti cyklisti!] Dale si objednavam vzorkovnik zbyvajicich druhu. Marzen kulaty, hladky, ale pri jeho 20 IBU mu chybi nejaky ten horcejsi osten. Ipa univerzalne voni cizokrajnym aromatickym chmelem. Tmavy ejl je celkem do Brown Ale, prekvapuje mne APA, ktera oproti mistni ipe neni zdaleka tak chmelove vyrazna. Ta by se dala pit a blize prozkoumavat. Stout je rovnez sladsiho razeni a jak se dozvidam, chutna hodne mistni obsluze. Chci petku, ale mam smulu. Mel jsem si prinest z domu svoji prazdnou.

Takze i pres nedelni lenost docela plodny den!