Onehdy jsem si na těchto stránkách stýskal, že je dnes málo kvalitních nádražních restaurací. Jednu jsem nedávno našel v Jeseníku.

Mám rád nostalgii a s ní i nádražní bufety ve starém stylu neboť mi připomínají mé žíznivé mládí. Několik jsem jich objevil v Čechách i na Moravě. Zašlá fasáda, flekaté stěny, odulý výčepní, ale pivo jako křen a polévka za 15 Kč. Trochu jinou zkušenost mám z nádraží v Jeseníku.

Na přípoj do Branné jsme měli čas asi hodinu. Restaurace na jesenickém nádraží byla čistá a útulná i když musím přiznat, že pajzl na stejném místě před 25 lety měl rovněž svou atmosféru.Koberec na onehdy nevzhledné podlaze vypadal decentně a zřejmě tlumil i případný hluk. Televizor byl naladěn na sportovní kanál což bylo určitě lepší než komerční rozhlasová stanice kde přednáší svá moudra Ruda z Ostravy a huláká nesmrtelná Džambulka. Číšník byl u nás než jsme stačili dosednout. K obědu byly dva druhy menu dokonce s rozdílnou polévkou. Objednali jsme si fazolačku a bramborové knedlíky plněné uzeným masem se zelím. Nejdůležitějším elementem v hospodě je pivo a to se v nádražce docela povedlo. Na čepu hned čtyři druhy. Vynechal jsem 10°Zubra, ale zaujal mne hanušovický kvasničák. Pivo slušné a takřka bezchybně natočené. Poté jsme ochutnali ještě Holbu polotmavou. Rovněž dobrá. I cenově byla hospůdka na slušné, takřka lidové úrovni. Bylo zjevné, že se pan vedoucí snaží. Dokonce byl schopen s mým britským kolegou hovořit anglicky.

V nedalekém Šumperku jsem nádražní hospodu hledal marně. Prostory jsou v současnosti k pronájmu. Doufám, že si je vezme někdo kdo je schopen pozvednout nádražní pivní kulturu. Tak jak jsem to shledal v Jeseníku.