Před pár dny jsem se rozhodl navštívit Starou Bělou. Vyklubal se z toho velice příjemný pivní zážitek.

Dle doporučení svého administrátora jsem nejprve zamířil do starobělského Katolického domu. Přestože pocházím ze silně protestantské rodiny, neprotestoval jsem a s návštěvou této hospody jsem neměl ani nejmenší problém. Tento šantán začal místní pivo točit docela nedávno, proto jsem marně hledal odpovídající logo. Starobělská filtrovaná 12° však byla vynikající a kvasničák o stejné voltáži snad ještě lepší. Do tohoto piva jsem se skutečně zamiloval. Tak si představuji lahodnou hořkost a poddajnou chuť pravého českého ležáčku. Žádná chmelová ekvilibristika ani kvasinková exploze. Jednička s hvězdičkou.

Další starobělský stánek – hospůdka U Matěje je od Katolického domu vzdálená asi 3 km. Chtěl jsem se projít, ale naštěstí zrovna k zastávce přijížděl autobus č. 59. U Matěje snad byla místní 12°ještě chutnější. Okusil jsem i nefiltrovanou 15°, která nebyla rovněž zlá, avšak na 12°neměla. Plánoval jsem procházku do Výškovic, avšak mé sportovní plány opět zmařil autobus – tentokrát č. 27. Na zastávce Staré Výškovice jsem přesně věděl, co je mou povinností. V útulné restauraci Pod Parohama začali zhruba před 8 lety experimentálně točit hukvaldské. A tamní polotmavá 14°tam zůstala dodnes. Sklenice vzorně natočená, očekávaná charaktristická chuť. Prý se bude hukvaldský minipivovar rozšiřovat. Věřím, že pivo si uchová svou jedinečnost i v nových, určitě modernějších podmínkách. Pod Parohama nabízeli též budvarský speciál Cvikl, což je údajně desítka s dodatečným přídavkem kvasnic. Myslím, že se tomu říká i pivo „kroužkové“. Po Hukvaldech mi tento speciál však moc nelezl. Navíc se mi zdál i dost teplý.

Překvapením tohoto dne však ještě neměl být konec. V nedaleké klasické knajpě U Honyšů, která odjakživa snad točila Ostravar příležitostně snad zpestřený břečkou z Nošovic jsem uviděl na ceduli nadějný nápis: Beskydské hořké. Sláva. Ostravici se úspěšně daří expanze do Ostravy! Ještě více mne však zaujal vedlejší lokál. Velká hospoda, kde se na výčepním pultu nalézalo hned 8 píp! Vypadalo to na svijanskou buňku (zahlédl jsem dokonce kohout s pšeničňákem), ale na tabuli byly uvedeny hned 3 druhy piva Milver z havířovského pivovárku Venuše! A kvalita čepování nebyla vůbec špatná.  Do dvou týdnů prý dorazí i 17°Porter.

Degustační cestu jsem ukončil pochopitelně v ochutnávkové pivnici Kýbkl krve. Vyškov mi opět o vlásek unikl, ale okusil jsem alespoň 12°a 14°od Hodonínského Vojáčka. Kvalitní čep – chutná lépe než z petky. Navíc mi majitel kolegiálně prozradil, že z druhé strany objektu u konkurence točí Radase.

Piv jsem měl onoho plodného odpoledne tak akorát, tak jsem se vypravil na cestu k domovu. Stará Bělá i Výškovice mne naprosto nadchly. Věřím, že navždy jsou pryč temné časy, kdy se znechucený pivař potácel ulicemi lemovanými obligátními logy eurosraček a místo radostné konzumace bojoval z vlezlou frustrací. Občas si na těchto stránkách postesknu, že počet minipivovarů u nás strmě stoupá, ale že pořád zaostává distribuce do běžně dostupných hospod. Myslím, že i tato problematika se pomalu dává na cestu k lepšímu.