Tento nápis, který dodnes zdobí řadu našich výčepů pochází z dob, kdy žízniví dřevorubci zastavovali své pracovní nástroje aby mohli dostat pivo na dluh.

Pití na dluh má tudíž u nás tradici a dnes dochází k jeho renesanci. Mnohé ostravské podniky svým zpravidla stálým klientům tuto službu umožňují. Ať je to Hobit, Segal nebo divadelní klub. Chlastej celý měsíc a při výplatě to zúčtujeme! Snad nikdo dnes nepodezírá laskavé výčepní z nekalých praktik připisování položek jak to činil například záporný hrdina Řezáčova románu Poplach v Kovářské uličce hokynář pan Bočan. Host navyklý na tento způsob platebního styku má po pár měsících o své útratě již jistou představu a tak jeho návštěvy v dotyčném pohostinském zařízení probíhají na způsob splátkového prodeje. Nezdárný zákazník se samozřejmě může vzepřít, do podniku přestat docházet a několikastokorunový dluh nezaplatit. V tom případě se mu však okruh hostinců v místě bydliště zužuje a dotyčný si může připadat jako psanec.

Žití na dluh se však naneštěstí neprovozuje pouze v hospodách. Zatímco příslušníci starší generace jsou díky svému konzervativnímu vychování stále poněkud zdrženliví, převážná část naší společnosti žije na dluh naplno. Máš momentálně štěstí, daří se ti v práci a jsi schopen vydělat přes 30 000 Kč čistého? Tak to musíš mít velký dům, BMW, pro manželku briliantový náhrdelník, pro děti domácí kina a nové počítače a dovolenou v Tichomoří. Nemáš zatím tolik na hotovosti? Nevadí. Za pouhých 35 let to jistě splatíš. Navíc je možno i vzít si půjčku na splácení půjček. Zdá se vám tento způsob trávení života poměrně nešťastným? Je to jen zdání. Takto se chová totiž i naše politická elita. Může se nazývat ekonomem někdo kdo „hospodaří“ v totálně poškrtaném rozpočtu se schodkem 100 miliard? Pravda. Pro vyrovnání rozpočtu by bylo nutno razantně zredukovat nenasytnou státní správu, neumožit naší armádě, která si na obranu vlastního lidu nevystřelila od roku 1620 vést v Afgánistánu drahou válku, kterou nemůže nikdy vyhrát a nasadit na veřejnoprospěšné práce všechny lumpy, kteří si v době věčné a neustále se prohlubující krize neváhají drze zvyšovat už i tak značně nadstandardní platy.Nejlegračnějším argumentem diverzních politiků je tvrzení, že nechtějí zadlužovat příští generace. Je zábavné, že si problematiku našich potomků berou do huby ti, kteří se plně řídí heslem francouzské šlechty „Po nás potopa….“

Samozřejmě, že v zadlužování máme své velké vzory. Zatímco za minulého režimu byl naším ekonomickým modelem stát jehož turisté u nás zapíjeli balíčkový čaj horkou vodou a zmrzlinu si mazali na chleba, dnes je to hospodářsky nejsilnější země na světě jejíž státní dluh dnes převyšuje částku 16 bilionů (16 000 000 000 000) dolarů a hrozí ji ekonomický kolaps.

Když tedy navzdory jadrnému českému přísloví polezete do hospody bez peněz a budete žádat o pivo na sekeru, buďte v klidu. Zeptá-li se vás náhodou obsluhující personál kde dotyčnou sekeru máte, odpovězte rozverně, že jste ji zrovna nechali v hlavě nějakého protřelého politika. Myslím, že budete moci zdarma popíjet celý týden.