Když počátkem 90. let minulého století vznikla společnost Pivovar Karviná (mám dojem, že s.r.o.)svitla průmyslem těžce zkoušeného regionu nová pivní naděje.

Velký karvinský pivovar s tradicí z druhé poloviny 19. století musel ustoupit zběsilé těžbě černého uhlí, byl uzavřen již roku 1953 a dnes se jeho trosky nalézají na dně odkalovací nádrže dolu Darkov. Druhý pivovárek v oblasti – starý fryštácký pivovar nevaří již dobrých 150 let, prostory však dodnes fungují jako stylová hospoda U Barona.

Firma Pivovar Karviná pochopitelně žádný nový pivovar nevybudovala. Po zhruba 20 letech však minipivovar v tomto městě přece jen vznikl. Počátkem letošního září se začalo v místním hostinci Ovečka vařit pivo Larische. Proč zrovna Ovečka a proč Larische? Dotyčná restaurace se bohužel nespecializuje na speciality ze skopového masa, ale Ovečka se kdysi jmenoval jeden z jejich majitelů. Z historie je známé jméno uhlobarona Larisch – Mönnicha, který vlastnil někdejší pivovar ve Fryštátu. Proč je však na konci jména koncovka -e mi není známo. Je tento název v druhém pádě jako pivo koho, čeho? A nebyl nakonec konstruktér vozů, rodák z Vratislavic nad Nisou Porsch?

S řadou otazníků v mysli jsem se rozhodl podnik navštívit. Věděl jsem, kde se nalézá Karviná Ráj. Vystoupil jsem u městské nemocnice a hledal Polskou ulici. První dotázaná osoba to vůbec nevěděla, druhá ožila až po dotazu na hospodu Ovečka. Jak jsem se dozvěděl (člověk se učí celý život) Ovečka se nachází ve starém Ráji. Ten je tvořen, na rozdíl od Ráje nového, kterému vévodí paneláky a dvouletky starou zástavbou dnes už snad jen těžce prodejných rodinných domů. Ovečka je od pohledu letité rekonstruované stavení. Příjezdová cesta od Karviné je rovněž v rekonstrukci, což dosažitelnost tohoto pohostinského zařízení jen snižuje. První dojem po vstupu do hostince byl víceméně pozitivní. Interiér střídmý, leč útulný. Výčep hned naproti vchodu, varna minipivovaru v rohu místnosti. Prvním nedostatkem byla absence jakýchkoliv popisek na pípách, takže host při příchodu vůbec neví jaké pivo se tam čepuje. Výčep tvoří souvislé potrubí se šesti kohoutky. Na tomto zařízení máte jen jednu polohu, na rozdíl od pákového systému neovládáte dva tlaky, takže je problém naaranžovat požadovanou pěnu, která jde na páce udělat reverzem. Navíc výčepní pult je dosti vysoký, takže ze židle nejde dost dobře vidět výčepnímu pod ruku. Obsluha poměrně bryskní, nabídka jídelníčku i při podávání obědů vcelku bohatá. Ceny ovšem vysoké. Průměrná cena minutky bez přílohy je asi 130 Kč, možná, že toto je kompenzováno vyšší gramáží.

Pivo bylo natočeno poměrně brzy. Oproti informacím, které jsem našel na internetu nebyla na čepu místní 10°a 12°, nýbrž pouze  zprůměrovaná 11°. Nu což. I jedenáctka může přijít k chuti. Vůně po kvasnicích anticipovala pivo typu někdejšího Lipeňského ležáku (dnes Svatovar). Samotná chuť však tomuto čichovému vjemu téměř vůbec neodpovídala. Mok bez výraznější chuti s takřka nulovým dozníváním. Střední hořkost, avšak nic, co by nechalo na chuťových pohárcích nějakou zmínitelnější stopu. Navíc pivo bylo podáváno při hraniční teplotě (osobně si myslím, že hranice 10°C byla překročena) a s minimálním řízem. Mám dojem, že kdyby mi někdo nabulíkoval, že piju Radegast, při žízni či nepohotovosti smyslů bych mu na to možná i skočil. Mé hodnocení se nezlepšilo ani při dalších dvou kusech. Třetí půllitr se mi již zdál naštěstí o něco studenější. Nízký obsah CO2 sice na jedné straně zvyšoval pitelnost piva, neboť v hrdle ani v žaludku rychlejšímu popíjení nebránily nevyzpytatelné bublinky, na straně druhé bych však nějaký mravný říz přece jen uvítal.

Vývar byl poměrně chutný a zdejší jemný masový knedlíček, který se doslova rozpíjel na jazyku byl snad mým nejhezčím zážitkem z Ovečky. Cena za nevelkou misku 35 Kč se mi však určitě zdála přehnaná. Když jsem na jaře (na Jižní Polokouli na podzim) 2001 ochutnal na Novém Zélandu k černému stoutu plísňový sýr v marmeládovém lůžku právem jsem se domníval, že se jedná o kuriozitu. Po nějaké době tento pokrm zakotvil i u nás. V Ovečce jsem ochutnal grilovaný hermelín s borůvkovou zavařeninou. K pivu super. Jen bych opět o pár korun zlevnil…

Vaření piva v Karviné je chvályhodný počin (mimiochodem se prý chystá výroba piva i v tradiční karvinské pivnici U Barona“), dejme tedy Ovečce příslovečných 100 dní hájení. Pak se uvidí. Být vámi, svou návštěvu bych ještě odložil.