Líbí se mi, když pivovarští občas přimíchají do piva nějakou přírodní ingredienci.

Zvykli jsme si na med, různé druhy ovoce, případně i zeleniny, zázvor, bezinky, kakao, kaštany, dokonce i na extrakt ze sépie.

Přidat do várky žaludy či bukvice mi připadá celkem přirozené.

Tyto plody sice nepatří do našeho jídelníčku, ale proč ne?

Proto mne oslovil Buqičák z pražského pivovaru Trilobit.

Pár kousků od Trilobita jsem už ochutnal a pamatuji, že to nebylo nejhorší. Tak si dáme Bukvičák!

Jedná se o pivo typu Witbier, čili o belgickou formu pšeničňáku.

Ještě než jsem okusil, pivko jsem si na mobilu vygooglil. Složení: ječný slad, nesladovaná pšenice, voda, kvasnice, ale též koriandr a bukvice lékařská,

Mé botanické znalosti jsou na velice tristní úrovni, Proto jsem si vzápětí vygooglil i zmíněnou bukvici lékařskou. Nejedná se o plod buku, nýbrž léčivou rostlinu (Stachys Oficialis), jejíž vyšší kvalifikace je čistec.

Prvotní buket Buqičáku byl celkem překvapivý. Příliš Belgie jsem v něm necítil. Spíše mi připomínal nějaké druhové příbuzné typu Kölsch.

Podobné pocity jsem měl i po prvých doušcích. Nezaregistroval jsem typický banán, dokonce ani witovskou „indulonu“.

Chvíli jsem popíjel krátkými hlty a pokoušel se o hlubší analýzu. Výsledek přišel dříve, než jsem jej očekával a nemusel jsem se ani příliš snažit.

Díky příslušným asociacím jsem se ve své představivosti ocitl na zubařském křesle, kde mi dentista vrtá, nebo brousí zub.

Ve srovnání se svým mládím (šlapací vrtačku jsem již bohudík nezažil) dnešní nástroje pracují mnohem rychleji a soudný lékař navíc zákrok umrtví účinnou injekcí. Přesto mne vždy obtěžuje zápach spalované skloviny.

A přesně toto jsem celkem intenzivně cítil v Buqičáku!

Zpočátku jsem se utěšoval, že se jedná pouze o krátkodobou halucinaci. Avšak spálená sklovina mne v moku obtěžovala až do doby jeho, poněkud až útrpného vypití.

Čistec? Spíše očistec!

Osobně jsem neprošel degustačním kurzem, kde adepty tohoto sofistikovaného řemesla učí rozpoznávat nejroztodivnější senzorické chyby. Patří mezi ně určitě i spálenina. Nicméně ta „zubařská“ to určitě nebude.

Tímto v žádném případě neútočím na pivovar Trilobit, kterému přeji samozřejmě hodně zdaru, zejména v dnešní složité době.

A případné konzumenty vyzývám, ať Buqičáka ochutnají osobně a sami si udělají chuťový obrázek.