Nevím, proč se mi ty vlámské názvy tak špatně pamatují. V tomto případě se jedná o snad původně klášterní pivo (Biere d‘ Abbey), které v současnosti vyrábí belgický koncern Duvel.

Během let jsem Maredsous v evropských hospodách občas vídal. Nejvíce pochopitelně v samotné Belgii a Holandsku. Jednou.jsem se s ním dokonce setkal ve španělské La Coruñi, avšak v dotyčné knajpě bylo na čepu současně též místní nepasterované pivo Cerveza Galicia, takže jsem Maredsous opět neokusil.

Zakoupil jsem je nedávno ve francouzském supermarketu. Sektový uzávěr, těžká masivní láhev. Plných 10% alkoholu.

Zatímco alsaský Wendelinus z pivovaru Meteor ve stejném balení byl celkem snesitelný, vlámský silák spíše nahrazoval dřevěnou palici, která vás šetrně praští do hlavy, aby se vám lépe spalo. Hutná neproniknutelná chuť, která vás nepustí k žádným výraznějším chuťovým nuancím, a díky své výživnosti mok též asertivně demonstruje svou etylalkoholickou složku. Raději jsem ani nemyslel na to, jak mi na noc stoupl krevní cukr. Třičtvrtě litru je prostě moc.

Jak vždycky říkám: Běžné pivo po celý den, silné dezertní jen na chuť.