Nový rok jsem bohužel vítal Ostravarem. Pak jsem pár následujících dní konzumoval víno. První příjemný pivní zážitek tak na sebe nechal chvíli čekat.

Kousek od vlakového nádraží ve Frýdku Místku se nachází klub Stolárna. Prostory jsou vytvořeny z původní stolárny, která v těchto končinách byla v provozu snad několik dekád. Ve FM je několik hudebních klubů a osobně si nejsem jistý, jaké pivo tam čepují. Kousek od Stolárny však visí výmluvná cedule upozorňující na pivo Kohut.

Pro potenciální návštěvníky zde uvádím odkaz na jejich www. stránky : 

http://www.klub-stolarna.cz/klub/

Neváhal jsem a vstoupil. Byla sobota tři hodiny odpoledne. Původně jsem se domníval, že otvírají až k večeru, avšak dle provozní doby v sobotu hospoda operuje již od 12 hodin. Víkendy bývají zřejmě mrtvé i ve Frýdku a nepochybně i v nedalekém Místku. Usadil jsem se za výčepní pult a uvažoval o tomto dvojměstí. Před pár lety jsem se dozvěděl, že existuje dokonce spolek (nejspíš recesní) bojující za samostatný Místek. Mladá výčepní mi natočila kohutkovskou 10°a můj opožděný novoroční pivní zážitek byl na světě. Myslím, že výčepní světlé pivo z onoho minipivovaru je jeho příslovečnou vlajkovou lodí. Pivo i přes nízký obsah alkoholu pěkně voní a není vůbec vodnaté. Chuť je vyrovnaně hořká a v doznívání je cítit krásná chlebovitost a dokonce i prvky „mramoru“, což neumím verbálně ani písemně vysvětlit a jednou jsem se dostal díky této mé poněkud vágní definici do sporu s jakýmisi samozvanými degustátory, kteří se snažili mé pocity napadnout z pozice rádoby odborníků. Teplota i říz 100%, že i mnohé specializované pivnice by mohly závidět. Uvítal bych trochu hustší a smetanovitější pěnu a rovněž bych i ze dvě koruny na půllitr slevil. 26 Kč se mi zdá na desítku v klubu přece jen příliš, i když svých peněz utracených za tento truňk jsem vůbec nelitoval.

Asi o hodinu později jsem na plese v blízkých Kaňovicích z nouze vypil 12°Radegast, což bylo v tomto případě jasným, naštěstí izolovaným omylem. Tam nebyla chuť ani tolik propagovaná hořkost vůbec žádná. Fujtajbl! Tak jsem až do čtyř do rána popíjel Rulandské Modré, které však bylo oproti mému oprávněnému očekávání barvy tmavě červené.