Zní to surrealisticky, ve skutečnosti je to však název dalšího místního létajícího, jak já říkám kukaččího pivovaru.

Včera v Hobitu jsem si dal na úvod Kunětického Hejkala. Jak jsem již zmínil, po dlouhém, jakémsi burákovém období, kdy některá Qásková piva měla cizí příchuť podzemnice olejné se vlajková desítka Hobitu markantně zlepšila, dosahuje podle mne nejvyšších standardů pro světlá výčepní piva a je skutečně radost ji pít.

20°Imperial Stout z Moravy (FM) je hutnost sama o sobě. Je hořké, výživné, extra silné, pražené – prostě má všechny přívlastky moku, který je uvařen na tuto stupňovitost. Samozřejmě se jedná o pivo dezertní, jako dát si jedno na chuť, nejraději na závěr pestrého pivního večera.

Pivo borůvkové (Ostravice) je plnohodnotným zástupcem stylu ochucených piv. hutná skutečně jako borůvky. Extrakty a tresti při dnešních technologiích dokážou zázraky. Nostalgicky vzpomínám na své první borůvkové z Aljašky, kde byly skutečně čerstvé borůvky jen tušit…

S Létajícím bezdomovcem jsem se setkal vlastně poprvé. Dotyčný podnik si zřejmě staví image na předstíraném sociálním vyloučení. 16°ejl se jmenuje třeba Somrák. Klasicky plnotučný svrchně kvašený mok, který se, jak je dnes obvyklé  honosí svou přechmeleností. Chuť samotná při respektování specifik onoho domestikovaného pivního stylu by nebyla nejhorší, dosti mi vadil však značně nízký říz, což se projevovalo zejména po svěžím a řízném Hejkalovi. Z jednoho vzorku nemohu hodnotit kvalitu pivovaru. Nejraději bych ochutnal nějaký létající bezdomovecký ležák. Jeho výroba však vyžaduje jisté podmínky a vyšší náklady, což by zřejmě odporovalo filosofii dotyčného výrobce.