Při krátkozrakém respektování zažitých stereotypů je možno konstatovat, že Francie a pivo nejde jaksi dohromady.

Mnohem lepší reputaci má v tomto oboru sousední Belgie. Ale i přes jasnou převahu vína se pije v zemi galského kohouta i pivo.

Pamatuji si na své pracovní návštěvy Bordeaux v roce 1990, kde jsem se věnoval aktivně pivní degustaci. Tento koníček však dosti lezl do peněz. Vyměnil jsem třeba odpoledne celých 20 dolarů za francouzské franky a kolem deváté večer jsem se vracel na mateřskou loď se skoro prázdnou peněženkou.

Nejvíce mi z této doby utkvěla v paměti piva Jenlain a Pelforth.

Vedle průmyslových ležáků se ve Francii vyrábějí i moky svrchně kvašené. Nejznámějším originál francouzským pivním stylem je původně klášterní Biére de Garde.

Nejsilnější pivní tradice zůstává stále v Alsasku, kde čerpá z historických německých vlivů.

Japonskému koncernu ASAHI působícím na našem území se občas v tzv. Volbě sládků něco povede.

Naposledy mne celkem zaujaly variace na česká klášterní piva.

Tentokrát přišla inspirace právě ze slunné Francie ve formě stylu Session IPA.

Pivo lehčího charakteru s nádechem ovocné chuti vkusně chmelené francouzskými odrůdami Mistral a Elixir. Mok, který docela osvěží v úmorně horkých dnech.

Nápaditý je i foneticky vtipný název speciálu Le Piveau (čti „pivó“).

Uvidíme, čím sládci překvapí příště.