Nedaleké Lašsko se počátkem milénia stalo mým oblíbeným cílem pivních misí.

Začalo to na Hukvaldech, přibližně ve stejné době začal v Kopřivnici Lašský Vulkán. V roce 2005 vznikly pivovary v Příboře a ve Štramberku. Pozadu nezůstaly ani Kozlovice a ve stejném roce rozjel provoz i dnes úspěšný Koníček.

V současnosti se počet pivovarů v onom mikroregionu stabilizoval a tak se přímo nabízí trasa celodenního výletu. Nechtěl jsem to po oslabení organismu mediálním koronavirem přehánět a tak jsem se rozhodl navštívit Kopřivnici a Štramberk.

Autobus přijíždí do Příboru. Zde vaříval pivo major letectva Richard von Lichtenberg. Freudovo pivo bylo osvěžující, nápadité, ale jelikož výrobce tenkrát teprve sbíral zkušenosti, v kvalitě bývaly výkyvy. Vzpomínám na mocnou 19°. Moky pitelné, které se vyznačovaly nižším řízem, neboť bývaly prokvašovány téměř nadoraz. O pár let později se Freud odstěhoval ze svých prostor a krátce poté definitivně zmizel z pivní mapy. Škoda. Tak krásné město by si svůj pivovárek zasloužilo.

V Kopřivnici se zastavujeme v minipivovaru Polivar. Předzahrádka je plná, živo je i ve výčepu. Je doba obědů, ale lidé si dopřávají i chmelového nektaru. 12°ležák je zdařilý a solidně natočený. Slušná je i vídeňská 13°. Jen tak dál…

Městský pivovar ve Štramberku byl prý po nějaký čas mimo provoz. Nejvíce mi v něm chutnalo pivko, když je vařil jakýsi překvalifikovaný invalidní důchodce z Tatrovky. Jelikož tento minipivovar měl stejného vlastníka jako ten v Kozlovicích, jednotlivé pivní značky se zde vařily různě. Současný Trubač 11° mne však tentokrát dost zklamal. Pivo vodnaté bez pořádné chuti a doznívání. Musel jsem si spravit chuť varnsdorfským Kocourem. Slyšel jsem i zvěsti, že Trubač se již ve Štramberku vařit nebude a Městský pivovar bude výhradně odebírat pivo z Kozlovic. To mi jako šťastné řešení nepřipadá, ale co se dá dělat.

Hned naproti se nalézá Obecní hospůdka. Mám dojem, že kdysi tam točili pouze Radegast a PU. Nyní je sortiment rozšířen o ležák z Ostravice a Zenke 12°ze Ženklavy. Jasná volba! To ženklavské je po trochu rozpačitém počátku čím dál tím chutnější. Hluboce hořké s trochou „zatuchlé hadry“, která však dozrává do ušlechtilého doznívání. Paráda. Někdo by možná namítl, že na čepu jsou samé světlé ležáky, ale mi to určitě nevadí.

Na závěr ještě jednoho malého Gustava 13°z Litovle a pak již na přímý vlak do Ostravy. Cestou na štramberské nádraží si všímám, že je nejspíš uzavřena legendární štramberská pivnice Palarňa. Ale to už je život. Stejně tam točili jenom Radegast.