Do Šatlavy příliš nechodím. Chápu však, že pro mnohé pijáky je to ideální místo případné intoxikace. Brzy ráno otevírají, pozdě v noci končí, pivo za levný peníz, možnost prohrát nějaké ty peníze v hracích automatech.

Do Šatlavy jsem se příležitostně stavoval na Hoegaarden. Už ho tam nečepují. Zato však před nějakou dobou tam začali podávat „vlastní“ pivo. Nejprve to byl Lapák. Průměrná průmyslová 11°,o které management Šatlavy na rozdíl mnohých jiných podniků přiznal, že se vaří ve firmě Pivovary Lobkowicz. Tento podnik, který se ještě nedávno jmenoval K-Brewery a jenž v součastnosti sdružuje sedm středních pivovarů je v poslední době známý svou nájemnou prací pro cizí subjekty. Mimo jiné vaří třeba i Staročeskou desítku pro restauraci Staročech (jestli to ještě vůbec funguje). Pivo Lapák si svou vděčnou obchodní strategií (zejména nízká cena) získalo sympatie šatlavských štamgastů. Vypadá to, že se jej pije tolik, co Ostravaru. Člověk nesmí v tomto výrobku hledat žádné mimořádné chuťové zvláštnosti, ale jinak – neurazí. O něco později přišel do Šatlavy 12°leřák Chládek. Mohl to být vylepšený Lapák, nicméně hostům zřejmě příliš nechutnal. I přes svou výhodnou cenu (21 Kč za půllitr) jeho konzumace zůstávala daleko za spotřebou Lapáka a ani nezískal příliš pozitivní reference.

Šatlaváci se však odmítali vzdát. My do nich tu dvanáctku natlačíme, řekli si nejspíš a na pípu vyslali nové šatlavském pivo Lapák 12°. Pro lidi s krátkou pamětí to může být novinka (sklerotici se prý dozvídají stále nové informace), pro ty vnímavější zjevný obchodní tah. Tento ležák používá jednak již zavedený název a pak půllitr přijde jen na 19.90, což je ve srovnání s 11°Lapákem o celých 40 haléřů méně! Škoda, že byla tato dílčí měna prakticky zrušena. Při více vypitých kusech se však sleva projeví a korunový rozdíl mezi Chládkem a Lapákem tak bude dosti markantní.

U této značky platí prakticky totéž, co u výšezmíněné  jedenáctky. První čichový vjem u mne evokoval levnou desítku jakou podávali v 80. letech v přívozské Sokolovně, kde nejspíš měli na čepu pivo ostravské. Chuť průměrně hořká bez jakékoliv zvláštnosti či ušlechtilosti, doznívání krátké a běžné jak bývá obvyklé u průmyslově vyráběného piva. Snad by bylo vhodné použít k degustaci větší množství, neboť někdy se dostaví některé čichovo-chuťové vjemy později. Za to mi však žádný Lapák nestojí. Kde se vůbec toto pivo vaří? Lobkowicz zahrnuje sedm pivovarů, tak se Lapák může připravovat v Uherském Brodu (další oblíbený nájemný pivovar – Zlatovar, Rubač), V Protivíně, Jihlavě, Hlinsku, Klášteře, Vysokém Chlumci nebo v Černé Hoře. Nejspíš se uvaří Lapák 12°a pak se hágébéčkem rozředí na jedenáctku. Mám další nápady. Výchozí roztok by mohl být 14° Bachař a dalším rozřeďováním Lapáku by třeba vzniklo výčepní světlé Mukl.