Kyjovsko bývá považováno spíše za region vína a folklórních tanců. Pivovarská tradice tam však sahá až do roku 1522.

Kyjov sám o sobě není velké město. V jeho středu je nepříliš zajímavé náměstí, asi tři kostely a pár hospod s profláknutými značkami. Jako ve většině ČR v neděli mrtvo. Naštěstí Kyjovský pivovar stojí asi tři minuty volné chůze od místního nádraží. Pivovarská hospoda moc pěkná a docela velká. Případnou práci v minipivovaru možno sledovat přes sklo přímo od žejdlíku lokálního piva.

Tento pivovar je opět důkazem, jak krátkozraká a mylná byla tvrzení a prognózy pivovarských „odborníků“, kteří svorně prohlašovali, že jedinou šancí na přežití vznikajících českých minipivovarů je výroba netradičních speciálů. Kyjov vaří klasickou desítku, ležák ( 11°nebo 12°), dvanáctku bavorského typu a pivo polotmavé. V době mé návštěvy nebyl na čepu žádný silný či svrchně kvašený speciál. Pivo hořké jak má být, tělnaté s latentní osobitou příchutí. Točené šetrně tak, že nenadýmá, chtělo by však i zimních měsících trochu přichladit.

Výběr pivních chuťovek slušný. Hermelímy, utopenci, uzeniny, pivní sýr. Dokonce i v poslední době opomíjený zavináč či „rybí uzel“ za lidových 11 Kč. Svou návštěvou jsme se strefili do „hamburgerového víkendu“. V nabídce byly hambáče z býčka, uruguajské krávy a dokonce i z klokana. Mi osobně se však stála cena vyšroubovaná až do 250 Kč za kus poměrně strmá, navíc mám na rozměrné hamburgery poměrně malý rozvor huby a často se pobryndám. Tak jsem to řešil tatarákem ze svíčkové, který však po důkladné úpravě z rukou mé manželky chutnal jak bulharská pomazánka.

Zatímco kolem 15 hodiny byl lokál skoro prázdný, zhruba o tři hodiny později hučel jak úl lesních včel. Nejen že jelo pivo všech dostupných druhů, ale  oblibě se u kyjovských těšily i drahé nabízené hamburgery. Posadil jsem se k půllitru výživného bavorského blízko výčepu a pozoroval čilý hospodský ruch. Takové knajpy mám rád…Dozvěděl jsem se, že jako host pivovarského hotelu jsem si za 500 Kč mohl zakoupit tzv. „neomezené pivo“. Člověk však pivo chlastá aby se povznesl, nikoliv aby upadl.

Naposledy toho dne jsem hospodu navštívil těsně před zavíračkou. Mladý sebevědomý výčepní sice trochu brblal, ale nakonec mi vzorně natočil půllitr o předpisové teplotě. Chlaďák se evidentně neúnosně dlouho rozjíždí. Chtělo by to jej seřídit.