Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem se přece jen do Výškovic dostal.
Tu cestu znám. Dlouho jsem tímto směrem jezdíval Pod parohy na Hukvaldy. Kýbl krve je až za mostem. O objekt se dělí s hospodiu Na fojtství, kde čepují Ostravar. Otvíračka je bohužel až v 16 hodin. Uvažoval jsem o takřka nevyhnutelné Černé Barboře, naštěstí jeden z majitelů Kýblu mne uviděl přes okno a otevřel. Shodou okolností to byl můj známý Dan, který kdysi pomáhal pozvedat regionální pivovary v Poličce a ve Vyškově. Vyškov jsem celkem oprávněně očekával na čepu, ale měl jsem smůlu. Docela nedávno došel. Co si tedy dát? Polička mi nevadí, nicméně jí dnes je všude dost. Konrád Spytihněv mi moc nejede, takže si objednám polotmavý Primátor.
„Jsi dnes první host,“ říká Dan, „ale neboj se. Teplé pivo ti nedám.“ Od pivaře na druhé straně výčepu bych nic jiného ani neočekával, přesto jsem potěšen. Dále jsem dotázán, jestli chci pivo natočit „na hladinku“ nebo „moravsky“. Normálně vyžaduji načabrané slité teplé pivo s koňskou žíní nebo lidským vlasem uvnitř, v Kýblu však dávám přednost stylové hladince. Povedlo se. Pivo je studené, řízné, s estetickou pěnou, leč moc mi nekonvenuje. Přílišná syntetika. Cítím v něm malcové bombóny a lehkou příchuť Bon pari. Dobrou zprávou je, že se naráží Excellent. Na chvíli jsem se lekl, že prostory hospůdky znesvětí Gambrinus, naštěstí to však byla planá obava. Tento pravý Excellent (nebo Excelent?) je z Rýmařova. Z pípy hodnou chvíli teče průzračná voda. Naštěstí se nejedná o snový stihomam, kdy takto vypadá samo pivo, nýbrž jde o kapalinu, která vymývá pivní potrubí. „Takto to děláme po každé vytočené bečce,“ informuje mne Dan , „to není jen proto, že jsi tady přišel ty.“ Jako bych za oknem zahlédl mihnoucí se stín knížete Potěmkina.
Rýmařov je chutný – přímočarý a hořký. Blíží se 16. hodina, v lokále se objevuje pár štamgastů. Vypadá to, že přišli spíše na kus úvodní řeči než na pivo. Večer prý však bývá Kýbl krve dosti obsazen. Místnost má nejblíže ke tvaru písmene V, rozhlížím se a řeším prostor pro možné divadelní představení. Vypadá to na hraní pro obecenstvo sledující děj ze dvou různých úhlů. Naštěstí žijeme oficiálně v trojrozměrném světě.
V Kýblu se za krátkou dobu existence vystřídalo již přes 60 pivních značek. Jedna pípa z pěti je vyhrazena pro kofolu. Za prvé mi to připadá jako mrhání výčepem, navíc kofoláči, kteří ze záhadných důvodů nemají do pivnice odepřen přístup žadonili o svůj zamilovaný nápoj v točené formě, nyní však jej skoro vůbec nekupují. Jedná se o známou paralelu se zajícem a mrkvovou zmrzlinou, případně s kulečníkovým stolem v Hobitu…Dan říká, že s tím něco udělá. Bodejť. Každé marné pípy je škoda.
Dvě piva stačí. Budu sledovat vývoj a samozřejmě sortiment. Dobrého piva totiž není, zejména v Ostravě nikdy dost.
Super místo, perfektní sortiment, dobrá obsluha. to byly devízy, pro něž jsem byl ochoten vyměnit hodiny v práci (tím pádem Kč) za slávu zlatavého moku. Dlouhou dobu jsem byl příznivcem KÝBLU, byť s malými připomínkami – OBSLUHA NEOCHOTNA SDĚLIT DRUHY PIV – MÁŠ TO NA CEDULI – DELŠÍ „ČEKACÍ DOBA a pak taková blbost, že neberou drobné – 1 Kč, 2 Kč, že s takovým odpadem nepracují. Mi ta hospoda byla velmi blízká pro sortiment, ale obsluha (možná přímo majitel) dosáhla svého – přišla o nadšence. Přístě budu vážit cestu místo 5 min někam dále, kde nevidí ve svých hostech problém, ale přínos.
Bohuzel nemohu posoudit, tak často tam nechodím a navíc majitele osobně znám. Jinak každá mince naší měny je legální platidlo a o tom bych vůbec nediskutoval.
Pan Stanislav nás na netu vehementně pomlouvá, ale přitom k nám stále chodí. Já nevím, ale proč radši nejde někam jinam, kde by ho neobtěžovalo, že se piva střídají a že musí kvůli tomu sledovat nabídkovou ceduli.
A stran těch drobných – tak pan Stanislav jimi nechtěl platit, ale chtěl si je u obsluhy směnit na jukebox. A měnit peníze za tímto účelem obsluha opravdu nechce. Z čistě praktických důvodů – je rozdíl nosit ve fleku jednu padesátikorunu nebo pětadvacet dvoukorun. A ani panu Stanislavovi by se nelíbilo, kdyby mu obsluha vydávala padesát korun ve dvoukorunách.
Ano. Po posledních nešvarech s obsluhou a drobnými jsem byl zvědav, jak bude pan majitel reagovat. Vypadal v pohodě, a proto jsem překonal svou ješitnost a znovu několikrát Kýbl navštívil. Poslední návštěva ale opět ukazála, že moje idylické přestavy o fajne hospodě jsou mimo A teď pane Dane ruku na srdce: objednávka 11ky trvala asi těch 11 min., proto tu 20ku němělo smysl objednávat… Proč to děláte, když vás to nebaví?… I přes vše napsané, Vám přeji mnoho spokojených hostů, snad naleznete v tomto příspěvku inspiraci. Stanislav.
Pane Stanislave, taky bych se vás mohl ptát, proč neustále chodíte do hospody, ke které máte takový odpor a proč když na vaše internetové stížnosti zavedu řeč, tak místo abyste se k tomu postavil jako chlap, a odpověděl mi na rovinu, tak studem rudý div že se nezavrtáte do země jako hraboš polní. Přitom vše je tak prosté – nelíbí se vám u nás, tak k nám nechoďte. Ale chodit a zároveň statečně pomlouvat na internetu…..?
Lidičky, já tak závidím, v Novém Jičíně velice těžko najdete hospodu, kde by čepovali něco jiného než Radeg, 3 Hospy jsou Svijany, z nichž jedna má na čepu Koníčka! 1 rest. Bernard, druhá z Bernarda přešla na Radeg., ve 3 mají na čepu krom Radga taky Kozlíka 11, nicméně ve dvou z nich nepitelno. To je pivní kultura, co? A tady si přečtu,že Poličky je všude plno! Jak jsme v létě obdivovali s mužem při cestě přes čechy, že mají skorem v každém městě pivovar a v Poličce jsme si na náměstí dali místní pivo k obědu – paráda.
Zrušení pivovaru Národní Dům a piva Baron v NJ bylo ostudné a krátkozraké. Dnes ubozí novojičínští pivaři sklízejí hořké plody této devastační politiky. Doporučuji výlety do Štramberku, Kozlovic či na Hukvaldy a přeji veselejší pivní zítřky.
Parádní místo, chodím tam často piva výborné i obsluha
Hospoda je jistě příjemným oživením pro tuto část Ostravy. Akorát jsem zrovna včera uvažoval, jestli to myslí vážně, že Primátor Weizenbier je nejlepší pivo na světě, nebo jen přebrali reklamní kampaň
Přebrali jsme reklamní kampaň. Ani jeden z nás totiž pšeničkám moc nehoví a tak těžko ohodnotíme, jestli zrovna tahle je dobrá nebo mizerná. Mám-li být upřímný, pro nás jsou mizerné všechny. My jsme ejloví, pilsoví, stoutoví, portroví, altbíroví a vůbec všelijací, ale pšeniční fakt ne. Takže jsme spoléhali na porotu té mezinárodní soutěže, která náchodskou pšenici za nejlepší označila. Nic jiného nám nezbývalo.